Článek
„Když jsme někde skončili třetí, tak bylo pomalu zle. Páté místo znamenalo ohromný neúspěch, pro mě to je nejhorší výsledek v nároďáku," tvrdil trojnásobný mistr světa a klíčový muž tehdejšího výběru.
Jenže už na začátku druhého zápasu s USA pro Martince turnaj skončil. „Někdo mi dal někdo při přečíslení blbou přihrávku a puk mi utekl. Přijel Američan (Baker), já měl ruku na mantinelu a on ji trefil. Nebyl to žádný faul, že by mi chtěl něco udělat. Ale zápěstí prasklo a bylo hotovo. Na ruku mi pak dali nejnovější typ sádry, úžasně lehkou, kterou pak tady všichni obdivovali..." vybavil si po 40 letech Martinec.
Stejně jako při ZOH 1960 ve Squaw Valley Československo na americké půdě pohořelo. „Bydleli jsme v prostorách určených pro vězně, což bylo depresivní. Místnosti byly malé, na ubikacích jsme měli i východoněmecké skokany na lyžích, kteří tam pořád trénovali odrazy a další voloviny. Takže jsme neměli klid, chyběla nám soustředěnost. A když se zranil Vláďa Martinec, Američani nás přejeli a dolehlo to na nás," tvrdil útočník Jaroslav Pouzar.
Projevila se také absence Ivana Hlinky, jenž neodcestoval na olympiádu ze zdravotních důvodů. Po předchozích úspěších tentokrát nepanovala v týmu ani úplně ideální atmosféra.
„Jako mančaft jsme udělali blbou věc. Jirka Bubla přišel, že nechce hrát s Honzou Zajíčkem, ale s Ďurišem. Tak jsme šli za vedením a orodovali za něj. Ďuriš zůstal, jenže pak na to každý myslel, že jsme se trenérům neměli plést do práce. I tohle zapadalo do obrazu nepovedeného turnaje," tvrdil Pouzar, který se přesto s 8 góly stal nejlepším střelcem. Spoluhráč z formace Milan Nový ovládl bodování (7+8), na 2. místě skončil Peter Šťastný (7+7).
Československo v Lake Placid 1980 |
---|
Modrá skupina: |
Norsko 11:0 (Pouzar, Nový, Ebermann, P. Šťastný všichni po 2, M. Šťastný, Martinec, A. Šťastný) |
USA 3:7 (Pouzar, M. Šťastný, Novák) |
Rumunsko 7:2 (P. Šťastný a Lukáč po 2, Kadlec, Nový, Pouzar) |
NSR 11:3 (Nový, P. Šťastný a Pouzar všichni po 3, A. Šťastný, Ebermann) |
Švédsko 2:4 (Nový, Pouzar) |
O 5. místo: |
Kanada 6:1 (M. Šťastný 3, A. Šťastný 2, Fryčer). |
Sestava Československa: Jiří Králík, Karel Lang - Jiří Bubla, Vítězslav Ďuriš, František Kaberle, Jan Neliba, Milan Chalupa, Miroslav Dvořák, Arnold Kadlec - Vladimír Martinec, Jiří Novák, Bohuslav Ebermann, Peter Šťastný, Marián Šťastný, Anton Šťastný, Vincent Lukáč, Milan Nový, Jaroslav Pouzar, Miroslav Fryčer, Karel Holý. |
Trenéři: Karel Gut, Luděk Bukač, Stanislav Neveselý. |
Bratrský útok sourozenců Šťastných ale přes zřejmé kvality v týmu dělal trochu zlou krev. „Byli to ctižádostiví kluci a chtěli být víc vidět. Jenže naše úspěchy spočívaly vždycky v tom, že se všichni podřídili celku," připomněl Martinec. „V posledním zápase ve skupině jsme potřebovali porazit Švédsko, ale Šťastní pořád nestřídali, aby se mohli ukázat," říkal Pouzar.
Už tehdy se chystalo angažmá slovenských sourozenců v NHL, Anton s Peterem emigrovali na podzim 1980 a začali hrát za Québec, nejstarší Marián je následoval o rok později.
Neúspěšní hokejisté měli asi i trochu štěstí, že Československá televize práva na olympijské přenosy nezakoupila a vysílala jen sestřihy francouzské televize, kde bylo hokeje pomálu.
„Lidi pomalu ani nevěděli, že jsme na olympiádě byli. Trochu nás kritizovali na svazu a v novinách, ale fanoušci nám to vzhledem k těm medailím, co jsme jinak vozili, asi odpustili," řekl Pouzar.
Martince ovšem po příletu domů čekalo ještě jedno nepříjemné překvapení. „Někdo poslal anonym, že plánuju zůstat v Americe. Za manželkou a tchánem přišli estébáci a vyptávali se, co jsem si bral za doklady, jestli jsem vezl cennosti... Dopis naštěstí přišel až před začátkem olympiády, kdy už bylo pozdě, aby mě vyřadili ze sestavy. Na místě mě pak ale hlídali a stopovali tajní, abych jim tam nezůstal," povzdechl si Martinec. I tato nepříjemná epizoda přispěla k celkové kocovině z turnaje, který se československým barvám moc nevyvedl.