Článek
Cítíte nějak na sobě, že jste dlouho nehrál?
Po fyzické stránce ne, protože pravidelně trénuju na ledě, chodím do posilovny nebo šlapu na kole. Jde jen o to chytit zápasový rytmus, naposledy jsem nastoupil v play off KHL 4. března proti Petrohradu. Přece jen je zápas trochu něco jiného než trénink, ale měly by stačit ty dva v Německu, abych se do toho dostal zpátky.
Zápas si zřejmě užijete daleko víc než trénink?
Určitě. Všichni děláme hokej, abychom měli zápasy, ne abychom trénovali. Dobrá příprava sice k hokeji nutně patří, ale nejlepší je hrát. Baví mě to teď víc, než když jsem v nároďáku před skoro jedenácti lety začal.
Vnímáte odlišnost, že letos se reprezentační příprava týká jen hráčů z Evropy a případné posily z NHL dorazí až přímo na mistrovství světa?
V týmu je pohoda a řada kluků dobře ví, jak se na šampionát nachystat. Kostra týmu už je několik let pohromadě a věřím, že nějací hráči ze zámoří dorazí a kádr správně doplní.
Máte už teď v hlavě myšlenku, že můžete jet posedmé za sebou na mistrovství světa?
Beru to jako svátek. Čím je člověk starší, tím má větší touhu na šampionátu ještě hrát. Je mi 33, něco už mám za sebou a nikdy nevíte, jestli nejedete už naposledy. Bude docela zvláštní vyrazit zase do Stockholmu, kde se hrálo i loni. Není to ale na škodu, aspoň známe prostředí, ať už v hale nebo na hotelu. A ponorka ze stejných míst? To při roční pauze nehrozí.
V klubu vám skončila smlouva. Budete v Čerepovci pokračovat, nebo změníte adresu?
Zatím to nijak nehrotím, teprve probereme s agentem možnosti. Pár variant už mám, od setrvání v ruském klubu, až po přestup někam blíž domova, třeba i návrat na extraligový led.
