Článek
První reprezentační gól, Michal první bod. Snový bratrský start?
Je to super. Takové věci se stávají, když nad nimi člověk nepřemýšlí. Nejdou naplánovat. Ani by nás nenapadlo, že ten zápas rozhodneme. Pomohla nám první střídání, ve kterých jsme si zvedli sebevědomí, a po zbytek zápasu se nám hrálo dobře.
V čem je hlavní přínos spolupráce s bratrem?
Vyhovuje mi jeho styl, hrajeme dost podobně. I Kuba Flek k nám zapadl. Ale na Karjale jsem hrál s Lukášem Sedlákem, a to byla taky radost. V reprezentaci jsou všichni hráči kvalitní a je jedno, koho dostaneme do formace.
Váš výkon chválil po zápase i kouč Rulík.
Každá pochvala potěší, ale my náš výkon musíme potvrdit v dalším zápase.
Stačil jste vnímat atmosféru nabité v nabité O2 areně?
Při hymnách mi přejel mráz po zádech. Před sezonou by mě ani nenapadlo, že budu hrát v Česku před tak plnou arénou. Přijela babička, kamarádi. Celkem jich bylo v hledišti dvanáct. Ani jsem nevěděl, kde sedí. Ale možná je to dobře, já bych je pořád hledal.
Nakonec vás viděli dát vítězný gól, u kterého bratr asistoval.
On mi nechtěl nahrát. Říkal, že jsem měl v zápase tolik šancí, že už mi nechtěl nahrát. Jeho střela mě naštěstí trefila a já ji jenom dorazil. Ten gól ale budu v kariéře řadit hodně vysoko.
Je to další motivace do práce, abyste se v Praze objevil i v květnu na mistrovství světa?
Extrémní, ale pět měsíců je dlouhá doba. Hokej je nahoru dolů a já doufám, že teď u mě bude spíš nahoru. Musím ale svou formu pořád potvrzovat.