Článek
Reprezentační kouč Josef Jandač už včera oznámil, že ve středu budete proti Slovákům chytat vy. Už vás před reprezentační premiérou dostihla nervozita?
Zatím vůbec, užívám si to tady s týmem a doufám, že si to budu užívat i nadále a nějaká nervozita mě vůbec nedostihne. Myslím si, že namakáno máme všichni dostatečně a nemusíme se ničeho obávat.
Je to o to příjemnější, že si debut v národním týmu odbudete nedaleko Ostravy, kde chytáte za Vítkovice?
Určitě ano! Je to pro mě prestižnější záležitost. Vyrůstal jsem tady v kraji a mám tady plno známých a budu se jim snažit udělat radost. Z Ostravy to není daleko a věřím, že dorazí i kluboví fandové z Vítkovic a podpoří jak mě, tak Klokana (Lukáše Kloka).
Hraje se v Třinci, kde se dá očekávat účast fandů konkurenčních Ocelářů. Jak myslíte, že vás přivítají?
Už jsem nad tím taky uvažoval, jestli na mě třeba nebudou bučet (smích). Ale snad ne, budu reprezentovat Česko, tak budeme všichni pro jednou na stejné lodi a budou nám všem fandit. Byl jsem za tuhle pozvánku moc rád, je to vždycky skvělý pocit, když si vás trenér vybere z toho množství výborných gólmanů, které máme. Reprezentovat je velká čest a věřím, že se nám podaří proti Slovensku uspět.
Soustředíte se v trénincích především na sebe, nebo už studujete i slovenského soupeře?
Osobně jsem nikdy protivníky nesledoval. Ať to bylo v první lize, extralize nebo v Americe, vždy jsem se soustředil na sebe. Jsem zastáncem toho, že když předvedeme svůj maximální výkon a budeme hrát to, co máme, tak dokážeme zvítězit proti komukoliv.
Včetně vás je ve výběru čtrnáct hokejistů, kteří v reprezentaci ještě nehráli. Může to být v brance složitější?
To poznám asi až v zápase, nicméně si nemyslím, že by to mělo být těžší. Jsou tu talentovaní a výborní obránci i útočníci. Je jedno, zda mají dvaadvacet nebo třicet roků. Kvality mají, jinak by tady nebyli. Nemám obavy, že bych chytal za mladým a nezkušeným týmem. Naopak, moc se na to těším.
V minulé sezóně jste před mistrovstvím světa reprezentační kemp už okusil. Dříve ale, než jste si mohl v národním dresu zachytat, vás trenéři poslali domů. Jak jste to prožíval?
Bylo to na jednu stranu zklamání, že se na ten šampionát nedostanu, ale na druhou stranu jsem byl realista a věděl jsem, jaké jsou mé možnosti. Tušil jsem, že dříve nebo později ta chvíle, kdy pojedu domů, přijde. Samozřejmě jsem chtěl vydržet co nejdéle a doufat, že si o místo v závěrečné nominaci řeknu.
Jak vidíte své šance prorazit v reprezentaci v začínající sezóně? Je olympiáda v korejském Pchjongčchangu velkou motivací?
Já tomu hodně věřím a je to můj letošní velký cíl. Samozřejmě se musí sejít hodně věcí. Musí se nám povést sezóna hlavně na klubové úrovni a tím pádem bych si mohl říct i o nějaké zápasy v národním týmu. A pokud se i to podaří, tak nevidím důvod, proč by nemohlo vyjít dostat se i na olympiádu.
Vstupenkou do Pchjongčchangu by mohlo být to, když se stanete nejlepším gólmanem ligy, nejlépe v týmu finalisty extraligového ročníku...
To mám taky v plánu, samozřejmě (smích). Je tady plno skvělých gólmanů, v Třinci, na Spartě, v Liberci. Ať se podívám do jakéhokoliv týmu, tak vidím samé kvalitní brankáře. Nebude to lehké, ale proč si nevěřit a neútočit na nejvyšší příčky. Stát se může všechno a já věřím, že se to podaří.
