Článek
Vídeň 1977 - Přijeli neandrtálci
Od roku 1970 chyběla Kanada na světových šampionátech kvůli sporům ohledně startu profesionálů. Konflikt s Mezinárodní hokejovou federací byl zažehnán až před MS ve Vídni 1977. Zámořský výběr složený pouze z hráčů NHL ale vypadal jako soubor záškodníků, který se přijel světu pomstít za předchozí roky absencí.
Tým Československa, jenž v Rakousku obhajoval zlato, byl rád, že vyvázl bez vážnějších zranění už ze dvou přípravných duelů s Kanaďany, ze kterých prý byla na ledě cítit whisky.
Výběr kolem slavných bratrů Espositových si ale nejhorší kousky schoval až do Vídně. Cestou tam už Kanaďané stačili zdemolovat autobus, kterým na šampionát dorazili.
I ve městě na Dunaji se chovali jako neandrtálci, kteří v případě porážky odmítali zůstat na ledě při hymnách soupeřů. Hlavně při zápasech se Sověty, na které neměli (1:11 a 1:8), létali po ledě s úmyslem zranit kohokoli, kdo měl na dresu nápis CCCP.
"Když na Rusy nemáte, tak je snad přirozené se jim pomstít," tvrdil kanadský kouč Johnny Wilson.
Koho se však jeho výběru podařilo zastrašit, to byli Čechoslováci, kteří s Kanadou ve skupině uhráli horko těžko remízu 3:3.
"Wilf Paiement se mě tehdy snažil při odchodu do kabin shodit do jámy na sníh a pak dokonce vtrhnul do naší šatny," líčil obránce František Kaberle st. "Ta jejich raubírna jim ale vycházela."
Poslední hrací den Kanada brutální zastrašující taktikou málem připravila náš tým o zlato. Řada osobních soubojů u mantinelu končila lokty na hlavách československých hráčů, kteří padali na zem jak přezrálé hrušky. Jeden z Kanaďanů se při zápase dokonce sápal po hráčích na naší střídačce.
Výsledkem byl debakl 2:8. Následná výhra Švédů nad Sověty 3:1 však přece jen přiřkla zlato Československu. Šampioni si však od vzteklých Kanaďanů, kteří zůstali bez medaile, vyslechli nadávky a posměšky i na slavnostní recepci.
Ani příjezd kanadské ministryně sportu, která dorazila rozjíveným hokejovým vyslancům domluvit, neměl valný úspěch.
Helsinky 1997 - Sprostý útok na Vůjtka
Při zmínce o slavné bitce, která proběhla před 25 lety, spoustě českých fanoušků ještě dnes pění krev.
Obhájci titulu z Vídně 1996 tehdy v helsinské semifinálové skupině přehráli Kanadu 5:3 především zásluhou útoku Pavla Patery. Jeho křídelník Vladimír Vůjtek nastřílel hattrick a stal se pro rozlaďené hráče ze zámoří terčem.
"Kouč Murray poslal na led (Sheana) Donovana, který ani nehrál, aby mě zbil," vzpomínal Vůjtek.
90 sekund před koncem začaly na ledě probíhat málo vídané scény, do kterých se ale zapojili i hráči s hvězdou aurou - Rob Blake, Marc Recchi či Keith Primeau.
Po Vůjtkovi šli Kanaďané ve třech a otřes mozku českému střelci přivodil Owen Nolan. Mezitím Travis Green zkusil vyzvat Jiřího Šlégra.
"Později mi Green říkal, že to byl od něj dost velký omyl," líčil svalnatý bek, který Kanaďana okamžitě přirazil k ledu a musel čelit ještě Nolanovi. Gólman Sean Burke dokonce přejel červenou čáru a snažil se vyprovokovat Romana Čechmánka.
Na první potyčku gólmanů v dějinách MS sice nedošlo, mýty o kanadské férovosti byly tehdy ale rozmetány na prach.
Český asistent Slavomír Lener a kanadský kouč Andy Murray na sebe na tiskovce zlostně poštěkávali. Murray dokonce bezostyšně tvrdil, že bitku vyvolali Češi svou zákeřností.
Nad tím se v nedávném rozhovoru pro Sport.cz pobavil bývalý vynikající brankář Jiří Králík, který s Murraym působil na začátku 90. let v trenérském štábu Eisbären Berlín. Cílené vyvolávání bitek podle něj patřilo do Kanaďanova rejstříku. "On byl takový taktik," pousmál se Králík.
Pro české vyhlídky na turnaji bylo horší, že zmatený švédský sudí Andersson rozdával stejné tresty na obě strany. Původně měla kvůli vyloučení do konce utkání stopku na další duel hned čtveřice Čechů, po protestu byly aspoň odvolány dodatečné penalizace pro Vůjtka (kvůli zranění stejně nemohl hrát) a Libora Procházku.
Oslabení Češi prohráli klíčový souboj se Švédy 0:1 a pro zlato si nakonec došla Kanada...
Praha 2004 - Šlégr bránil Jágra
Zbrusu nová Sazka Arena se otřásala v základech, když domácí fanoušci tradičním pokřikem: Kdo neskáče..., slavili triumfální výhru 6:2 s Kanadou na závěr základní skupiny.
České rychlosti a technice čelili soupeři tradičně důrazem a na začátku druhé třetiny ukončil Jaroslavu Špačkovi šampionát ostrým hitem Brenden Morrow, když českého beka trefil na koleno.
"Na Jardu to byl děsně sprostý zákrok," vysvětloval gólman Tomáš Vokoun, proč následně Morrowa krosčekoval před vlastní brankou.
Kanaďané však měli políčeno hlavně na Jaromíra Jágra, kterého po siréně v přesile napadli u mantinelu.
"Bylo moc dobře, že v tu chvíli byli na ledě Honza Hejda a Jirka Šlégr, kteří udělali pořádek," tvrdil kouč Lener.
Jágrův bodyguard hned shodil rukavice a šel hlavně po Scottu Niedermayerovi, který největší českou hvězdu praštil zezadu do hlavy.
"Ten mě fakt... namíchnul," volil obezřetně slova Šlégr, který ale kupodivu ani nebyl mezi vyloučenými.
Euforie z výhry ovšem vyprchala ve čtvrtfinále s USA (2:3 po nájezdech), zatímco Kanada se po bitce znovu rozjela až ke zlatu.
Vídeň 2005 - Fischerovy kotníky a Vokounova lítost
V burácející šampionské šatně vypadal brankář Vokoun úplně nepatřičně. Jeden z hlavních strůjců vídeňského zlata s nepřítomným pohledem zíral před sebe, jako by mistrovské oslavy vůbec nevnímal.
"Udělal jsem hroznou chybu," hlesl po finále s Kanadou, v němž vychytal nulu (3:0).
Nabušený zámořský celek, který v době výluky v NHL poslal do boje největší hvězdy, další prohru s Čechy moc nerozdýchal.
Svatou trpělivost v závěru prokázal obránce Jiří Fischer, kterého zběsile osekával Ryan Smyth. Do eskalujícího konfliktu pak vletěl i Dany Heatley.
"Kanaďané nesklopí hlavu a neodjedou z ledu, oni tak dávají najevo, že jim to není jedno," vysvětloval obránce Špaček.
Na ledě však emoce tryskaly. Když Vokoun zaslechl Heatleyho sprosté nadávky, kontroval větami, které by radši nikdy nevypustil z úst.
"Řekl jsem mu něco k tomu, co se mu stalo," soukal ze sebe Vokoun.
Heatley v roce 2003 řídil ferrari, v němž zahynul jeho spoluhráč z Atlanty Dan Snyder.
"Při hokeji se řekne spousta věcí, ale tohle jsem udělat neměl. Snažil jsem se mu omluvit, ale on to nevzal," litoval Vokoun.
Mannheim 2010 - Perry napadl gólmana
Výhra a postup do čtvrtfinále. Porážka za 0 bodů a cesta domů. Tak jednoduše byly vyloženy karty před posledním duelem základní skupiny s Kanadou.
Česko v něm dokázalo otočit stav z 0:1 na 3:1 a chvíli před koncem se bránilo kanadskému tlaku. Nahozený puk za brankou zastavil brankář Vokoun a za okamžik se ocitl na ledě, když do něj neomaleně naboural Corey Perry. Češi marně čekali na hvizd píšťalky finského sudího Lehvonena či Američana Sternse. Matt Duchene poslal puk do opuštěné branky a gól platil...
Jakub Klepiš, který ztrestal Perryho, šel vzápětí do krytu, když se na něj vrhnul skoro dvoumetrový bek Brent Burns. Horké chvilky do konce 60. minuty výběr Vladimíra Růžičky ustál, ale Kanaďané si nedali pokoj ani po konci zápasu. Jenže narazili. Ondřej Němec ani Jiří Novotný se rozhodně nedrželi zpátky.
"Tradičně to neunesli," tvrdil Novotný. "Chtěli ukázat, že pro ně není nic ztraceno ani v poslední sekundě," řekl smířlivě Jágr.
Na ploše se pak objevil i český fanoušek, který na kanadskou střídačku ukazoval prostředníčky, než ho popadl Karel Rachůnek a odvezl z ledu.
I tahle vlna emocí nakonec přispěla k senzačnímu českému zlatu.
Čeho se dočkáme dnes?
