ANTOŠOVA BŘITVA: Svaz se konečně vykopal z hradu. Jenže radikální kroky nezazněly, bojí se jich

To je pro mě obrovské plus, protože každý si daný názor spojí s obličejem, který ho říká, a ne s pouhou zprávou v novinách. Stejně tak mám radost, jestli se svazu prostřednictvím kroků, které podniká, podaří vydělat víc peněz, jak ujišťoval Alois Hadamczik. Za to je třeba pochválit.

Co mi ale na tiskové konferenci chybělo, je vize o zásadní rekonstrukci mládežnického hokeje. Očekával jsem, že to zazní právě ve spojitosti s navýšením financí, které by měly být zásadní pro obnovu mládežnického hokeje v České republice.

Před dvaceti lety jsme měli v NHL přes šedesát kluků, dneska jich tam máme lehce přes dvacet a z toho je ještě šest brankářů. Pokud chceme tento ústup zastavit, musíme všechny dostupné peníze investovat do mládeže. A to třeba i tím způsobem, že krátkodobě budou mít nejmladší ročníky (je na debatu, jestli třeba do třetí třídy, nebo až do šesté) hokej úplně zdarma. Jen abychom tam děti dostali a získali jsme konkurenci.

Kvituju, že prezident Hadamczik navýšil odměny ve druhé lize na 500 tisíc pro každý klub. To je velké plus, protože tyhle kluby ohrávají hráče, kteří jsou na hraně extraligy juniorů. Nejsou třeba úplně tak kvalitní, ale můžou nakouknout do chlapského hokeje a získat s ním zkušenost.

Nevidím ale důvod dávat profesionálním klubům v extralize dva miliony korun a těm v Chance lize milion. Adekvátnější by bylo poslat tyto peníze do mládeže, jak jsem již zmiňoval.

Jsem moc rád, že se zvýšily platy mládežnickým trenérům. Když jsem dělal extraligu juniorů, bral jsem 13 500 korun. Nemá to vyznít jako pláč nebo stížnost, ale taková částka je fakt směšná.

Zároveň si ale nemyslím, že s nárůstem platu třeba o 60 procent začnou trenéři dělat svou práci radikálně jinak. Asi každý chápe, že trenéři mají nějaký styl, jsou na něco připravení. Pouhým přidáním peněz trenérům nezajistíme kvalitnější soutěž a lepší trénovanost. Dosáhneme toho jedině tím, že náročnost a souboj o plat bude férový, a že manažeři v klubech budou vybírat trenéry podle jejich úspěšnosti, nikoliv podle známosti.

A hlavně - pokud chceme změnit český hokej, musíme začít dělat radikální změny u mládeže. Radikální kroky, kterých se všichni bojí. To znamená uvolnit pohyb mládežnických hráčů, zrušit tabulkové odstupné, omezit cizince a další věci, které na úterní tiskovce nezazněly a pravděpodobně ani nezazní.

Přitom přesně tohle jsou důvody, které nás brzdí. O nastartování těchto změn by se měl pokusit svaz a kluby to přijmout za své. Bez toho se nemůžeme pohnout dál a budeme dál přešlapovat na místě. Jenom ve financích to totiž není.