Hlavní obsah

121 lahví vodky na žal. Američané dokázali, že zázraky se dějí

Lake Placid/Praha

Zázrak bývá obvykle definován jako událost, která se nedá logicky nijak vysvětlit. Přesně před 40 lety se jeden takový udál v Lake Placid. Tým amerických hokejistů sesbíraných na univerzitách senzačně skolil nepřemožitelnou sovětskou mašinu a získal olympijské zlato.

Foto: Profimedia.cz

Američtí hokejisté John Harrington (vlevo) a Michael Ramsey oslavují gól v brance SSSR. Podceňovaní hráči USA na olympiádě v Lake Placid šokovali výhrou nad Sověty a ve finálové skupině navrch porazili Finsko.

Článek

Promrzlé místo ve státě New York se stalo hřištěm, na němž byla napsána další kapitola studené války. Olympiáda odstartovala necelé dva měsíce po sovětském vpádu do Afghánistánu. Vztahy mezi velmocemi se ocitly pod bodem mrazu. Američané už tehdy vyzývali k bojkotu letní olympiády v Moskvě a socialistický blok jim to oplatil neúčastí na hrách v Los Angeles 1984.

Rok před olympiádou v Lake Placid rozprášila sborná hvězdy NHL v rámci Vyzývacího poháru v newyorské Madison Square Garden 6:0. Střety se zámořskými amatérskými výběry měly být pro soubor kouče Viktora Tichonova formalitou. Obzvlášť když Sověti týden před začátkem olympiády přejeli Američany 10:3. „Hráči propadli dojmu, že nebudou mít žádný problém," zjistil Tichonov.

Jeho americký protějšek Herb Brooks ale svůj tým šlechtil rok a půl. Své vyvolené vybíral z desítek hráčů, které podroboval drsnému tréninku i psychologickým testům. Součástí filmu Hokejový zázrak (2004) je i historka z předolympijské přípravy v Norsku, kterou Američané odflákli a místo zápalu pro hru se věnovali spíš pozorování ztepilých divaček v hledišti. Kouč Brooks, v přesném podání herce Kurta Russella, nechal tým po zápase nastoupit do prázdné haly a jezdit od čáry k čáře, než všichni pochopili, co mají příště dělat.

„Kdyby k nám Herb ještě dnes přišel domů, cítil bych se nesvůj," vzpomínal na trenérovy metody kapitán Mike Eruzione. Ale americký tým byl na vrcholnou akci nachystán skvěle.

V prvním zápase srovnal proti Švédsku v poslední minutě na 2:2. Spoustu sebevědomí pak domácím dodal hlavně duel s Československem, které Američané spláchli 7:3. „Skvěle bruslili, hráli do těla, po ledě jen lítali," uznal útočník Jaroslav Pouzar. Domácí pak nedali šanci Norům ani Rumunům, otočili duel s Němci a postoupili do finálové skupiny.

„Velké momenty se rodí z velkých příležitostí. Z deseti zápasů by vás Sověti devětkrát porazili. Ale ne dnes," vsugeroval Brooks svému týmu 22. února 1980. USA třikrát v zápase prohrávaly, ale pokaždé srovnaly. Klíčový význam měl gól na 2:2, jenž padl vteřinu před úvodní pauzou. Sovětský gólman Vladislav Treťjak první střelu vykopl betonem, Mike Johnson ale proskočil mezi beky a vrátil mu puk do sítě.

Frenetické atmosféře, kterou v Olympic Fieldhouse vytvořilo devět tisíc diváků podlehl i Tichonov a udělal jednu z největších chyb své trenérské kariéry. Brankářskou legendu vystřídal Myškinem a znervóznil tím i nejzkušenější esa týmu Michajlova, Charlamova, Petrova... A Brooks na domácí střídačce se tomu jen šibalsky usmíval.

Američané šli do třetí třetiny za stavu 2:3, v přesilovce však druhým gólem v zápase vyrovnal Johnson. O 81 vteřin později vlétl do pásma Eruzione a ránou na vyrážečku rozhodl. Závěrečnému tlaku nervózních protivníků pak odolal famózní Jim Craig v americké brance.

„Jedenáct vteřin, už jen deset. Pět vteřin do konce. Věříte na zázraky? Ano!," křičel televizní komentátor Al Michaels a vítězové se váleli po ledě. K zisku zlata ale potřebovali v posledním zápase ještě porazit Finy a Brooks se zase ukázal jako šikovný psycholog, když své borce motivoval za stavu 1:2 po dvou třetinách. „Jestli prohrajete, tak si ten zápas s sebou vezmete do hrobu." Američané třikrát skórovali a brali zlato, s nímž nikdo nepočítal.

Foto: Profimedia.cz

Každý národ má své "Nagano". Pro Američany je posvátné tažení hokejistů za olympijským titulem na hrách v Lake Placid v roce 1980.

„Lidé zapomenou na jména hráčů, nebudou si pamatovat ani moje jméno. Ale navždycky si budou pamatovat náš tým," pravil prorocky Brooks, který na přelomu tisíciletí krátce trénoval i Jaromíra Jágra v Pittsburghu. Jeho život ukončila dopravní nehoda ze srpna 2003.

Ze senzačních šampionů se v NHL prosadilo jen pár jmen (Broten, Pavelich, Ramsey), kapitán Eruzione dokonce hokej úplně opustil s tím, že nic lepšího už stejně nezažije.

Když sovětská výprava před čtyřiceti lety opustila olympijskou vesnici, našly uklízečky na pokojích 121 prázdných lahví od vodky. Návrat největších favoritů do Moskvy jen se stříbrem a kocovinou znamenal, že zázraky se občas dějí.

Zázrak na ledě

22. února 1980 v Lake Placid

USA-SSSR 4:3

(20. a 49. Johnson, 15. Schneider, 50. Eruzione - 10. Krutov, 18. Makarov, 23. Malcev)

USA: Craig - Christian, Morrow, Ramsey, Baker, O'Callahan, Suter - Johnson, Schneider, McClanahan, Pavelich, Verchota, Eruzione, Silk, Harrington, Christoff, Broten, Wells, Strobel. Trenéři: Brooks, Patrick.

SSSR: Treťjak (Myškin) - Fetisov, Pěrvuchin, Kasatonov, Starikov, Biljaletdinov, Vasiljev - Michajlov, Petrov, Charlamov, A. Golikov, Krutov, Makarov, Malcev, Žluktov, Balderis, Lebeděv, Skvorcov, V. Golikov. Trenéři: Tichonov, Jurzinov.

Související témata: