Můj zkrat nám nepomohl, kál se sparťanský kapitán Řepík

Vyčítáte si to?

Nevím, jestli by zápasy vypadaly jinak, ale nebudu se schovávat. Nikdy se mi to nestalo a v nepravý moment přišel ode mě zkrat. Suspendace na dva zápasy týmu nepomohla, i když kluci hráli dobře.

V Třinci jste minule dostali vyrovnávací gól dvě desetiny před koncem, tentokrát v poslední minutě. Otřáslo to s vámi?

Asi jo. Říkali jsme si, že chceme do prodloužení vstoupit dobře, ale když se to stane takhle dvakrát za sebou… Nešly nám ruce a nohy, báli jsme se hrát. Byli jsme zakřiknutí skoro celé první prodloužení. Pak jsme se zvedli a vytvářeli jsme si dostatek příležitostí, abychom to ukončili.

Třinec vyrovnal po Mozíkově faulu, který asi nebyl z kategorie nejnutnějších…

Já to úplně neviděl, ale nemůžu moralizovat po tom, co jsem udělal já. To taky nebylo dobrý a zasáhlo to do série. Každý se snaží dělat maximum, chyby k tomu patří.

Sám jste měl přitom v prodloužení na hokejce rozhodnutí.

Jeli jsme 2 na 1. Bohužel jsem to nezvedl pod břevno a gólman se stačil přemístit. Já moc neviděl bránu, chtěl jsem to dá k tyči co nejvíc, ale bohužel to chytil.

Myslíte, že zlom celé série nastal v šestém zápase, kdy vám k postupu do finále chyběly ty zmíněné dvě desetinky?

Nemyslím si, pořád jsme byli odhodlaní. Šli jsme do toho a chtěli jsme zvítězit. Ale v těch zápasech jsme nebyli schopni jim víc odskočit. Šancí jsme měli dostatek a bohužel jsme je nedali… Ten závěr je hořkej, prázdnota. Moc jsme chtěli do finále.

Váš spoluhráč Jan Buchtele, který se po jedenácti letech loučí se Spartou, na ledě brečel.

Tyhle věci jsou strašně těžký. Skoro celou kariéru byl tady. Hezčí by bylo rozloučit se vítězstvím. Je to obrovská škoda. Dvě desetiny… Dneska jsme sice neinkasovali až tak těsně před koncem, ale skoro jak přes kopírák.