Článek
"Bylo mi docela dobře, až manželka si všimla náhlé modřiny na očním víčku a hnala mě k doktorovi. Byla to leukémie," svěřil se Pouzar ve čtvrtek na malé slavnosti přímo v nemocnici novinářům.
Podle tiskové mluvčí FNB Anny Nesvadbové transplantovali kostní dřeň po chemoterapii více známým osobám, ale ne každý je tak otevřený člověk jako známý hokojevý internacionál, ne každý by ochotně zveřejnil své zdravotní problémy a pochválil zdravotníky. Sám Pouzar považuje lékaře za "matky, které se starají o pacienty jako andělé", podobně jako zdravotní sestry.
První dny po zjištění nemoci byly pro Pouzara těžké, loňský Štědrý den, Silvestra i své lednové narozeniny prožil v nemocnici. "Zdraví je to nejdůležitější, co máme. Život není jen sport a legrace. Musím dál bojovat a zvládnout další rok, dva a ještě další, abych vychoval tříletého syna," říká. A lidem v podobné situaci vzkazuje: "Důležité je neztrácet naději a bojovat, ovládat tělo myšlenkou, že to musí zvládnout. A mít plnou důvěru v lékaře, kteří to opravdu umějí."
Dárce z Německa
Pro Pouzara byl v mezinárodním registru dárců kostní dřeně objeven 54letý muž z Německa. "Požádali jsme také o tzv. periferní kmenové buňky, které mají větší imunitní potenciál než kostní dřeň. Podařilo se," líčil primář Mayer.
Pouzar prý patří do nejvíce rizikové skupiny pacientů - nad 40 let věku. Ostatně se u něj také objevily komplikace z nové imunity organismu, postiženy byly některé vnitřní orgány. "V nejhorších chvílích mě podržela manželka, byl jsem dost na dně," přiznává Pouzar. Lékaři ho označili jako výborně spolupracujícího pacienta se silnou vůlí. Takový býval i na ledě.
