Otřesený skončil na střídačce. Takhle stmelený tým jsem dlouho neviděl, přiznal Rychlovský

Vstup do zápasu jsme měli výborný už ve dvou zápasech u nich a říkali jsme si, že do toho musíme vstoupit úplně stejně. Myslím, že se nám to povedlo na výbornou.

Vyvážel puk a ten mu možná trochu skočil, hokejku s pukem si dal vedle sebe, bekčekoval jsem, nadzvedl jsem mu to a už jsem věděl, že jdu sám na bránu a naštěstí to tam spadlo.

Vypadl puk ze skrumáže a viděl jsem, že Oscar Flynn byl za hráčem, prohodil jsem to a už jsem jen viděl, jak jejich obránce na mě letí. Byl to mžik. Nestihl jsem vůbec zareagovat. Trefil mě a dopadlo to takto…

Moc ne. Byl jsem trochu mimo. Naštěstí mě moc hlava nebolela, ani za krkem mě neztuhlo, takže jsem si říkal, že to bude dobré. Ale měl jsem malinko mžitky před očima, takže jsem tomu chtěl dát čas. Vím, že s hlavou nejde o žádnou srandu. Jak jsem se zklidnil, říkal jsem si, že to bude dobrý, a šel jsem to zkusit, ale odehrál jsem ve druhé třetině jen dvě střídání. Jak jsem se rozproudil, zase jsem se cítil mimo, nebyl jsem do hry vtažený. S trenéry a doktory jsme se shodli, že s hlavou to není jen tak, raději to necháme být a půjdu ze zápasu dolů.

Teď už se cítím de facto úplně v pohodě. Nevím, co to udělá, až se zase trochu rozproudí krev. Ale hlava mě vůbec nebolí, za krkem mě nijak neztuhlo, mžitky před očima nemám. Trochu jsem jen cítil, že mám z levé strany špatné periferní vidění. Byl jsem spíš otřesený, než že bych měl otřes mozku. Doufám, že bude všechno v pohodě a budu na pátek připravený.

Jsme domluvení s doktorem, že si dáme ve středu vědět a postupovat budeme podle toho, jak se budu cítit.

Upřímně na druhou třetinu jsem moc nekoukal, ve třetí třetině jsem koukal a byl jsem víc nervózní, než kdybych hrál. Spíš jsem ale trochu nastydlý, takže spíš je to z toho, než že bych byl ochraptělý ze řvaní.

Každý zápas jsme chtěli vyhrát, jenže dva doma se nám hrubě nepovedly, i když jsme oba prohráli v prodloužení, ale každý hráč podal podprůměrný výkon. Po druhém prohraném zápase jsem tady mluvil o tom, že teď musíme ukázat týmový charakter. A co jsme pak v šatně, jeden jak druhý, předvedli, je něco neuvěřitelného. Takhle stmelený tým jsem dlouho neviděl. Je to obrovská radost stát tam po boku kluků a vidět, jak jeden druhému přeje, jak táhneme za jeden provaz. Když v tom budeme pokračovat, můžeme být pořád úspěšní.

Lídři týmu si vzali slovo, něco jsme si řekli a přesně do puntíku jsme to splnili. Šlo o hlavní klíč k tomu, že jsme to dovedli dál. Ukázalo se, jaké neuvěřitelné lídry máme v šatně. Oni mají s těmito zápasy obrovské zkušenosti. Za to jim patří velké díky, že nastavili jasnou hierarchii v kabině, jasný směr, který se bude udávat. A všichni jsme za nimi šli, plnili to do puntíku. Když tam pak každý přidá, co má, může to fungovat. Nám se to povedlo.

Se Spartou jsou vždy, už historicky, třaskavé boje. Ale když budeme pokračovat v tom, jak teď hrajeme, tak se nás může bát každý soupeř v lize. Maximálně se na to připravíme, zregenerujeme a půjdeme do toho.