Zapomenutá historie začala debaklem. Víte, kdy Češi vsadili na hokej s gumovým pukem?

Připíjet si na vysokou porážku nebývá ve sportu zvykem. Gólová nadílka, kterou reprezentanti zemí Koruny české inkasovali v utkání s Francií na turnaji v Chamonix roku 1909, však za oslavu rozhodně stojí. Šlo totiž o historicky první mezistátní zápas, ke kterému hokejisté z českých zemí nastoupili.

K premiérovému kontaktu výběru Čech s ledním hokejem s kotoučem a holemi s rovnými čepelemi došlo přesně před 110 lety, dne 23. ledna 1909. V rámci mezinárodního turnaje v Chamonix se sedmičlenný český tým představil napoprvé v duelu proti domácí Francii a prohrál vysoko 1:8. Výsledek byl logický a v daném okamžiku naprosto druhořadý.

Co vlastně předcházelo cestě do Savojských Alp? Především nadšení a diplomatická obratnost činorodého funkcionáře Slavie Emila Procházky, který prozíravě vsadil na budoucnost kanadského hokeje s "destičkou z tvrdé pryže", nikoliv na bandy hokej hraný s míčkem. Díky němu se na podzim 1908 stal Český svaz hockeyový zakládajícím členem Mezinárodní ligy hokeje na ledě LIHG (dnes Mezinárodní hokejová federace), aniž by fakticky v oné chvíli existoval. Vznikl v prosinci téhož roku v pražské restauraci Platýz. Právě Procházkův šalamounský manévr otevřel Čechům vrátka do Chamonix-přelomová pozvánka byla v kapse.

Ve čtvrtek 21. ledna 1909 vyrazilo sedmičlenné mužstvo z Nádraží císaře Františka Josefa. Výběr takzvaných hokejových mušketýrů tvořili brankář Josef Gruss, pravý obránce Boleslav Hammer, levý bek Jan Fleischmann, záložník Ctibor Malý, střední útočník Jaroslav Jarkovský, pravé křídlo Otakar Vindyš a levý křídelník Jan Palouš.

Kromě Palouše, zástupce Akademického SK, zanedlouho přejmenovaného na Českou sportovní společnost, tým tvořili jen hráči Slavie. Všichni byli všestrannými sportovci, Malý dokonce ještě v témže roce vstoupil do historie jako první reprezentační obojživelník - oblékl i fotbalový dres národního mužstva Čech.

Vybavení Pražanů bylo prakticky nulové. Z úsporných důvodů měli pouze klubové bílé svetry s červenou hvězdou. Hokejky a puk - ten mezi nimi vzbudil obzvlášť velký úžas - spatřili prvně až ve vlaku, kde později zvědavě okukovali jednoho z belgických hráčů. Skutečně svéráznou část jejich skromné výstroje představovaly jezdecké rajtky nebo vlněná šála, jíž si gólman Gruss omotal kolem nártu pravé nohy místo chráničů.

Den před prvním utkáním si Češi zakoupili první kanadské hole, podle čehož vypadal i úvodní trénink těsně před zápasem. Problémy jim působil hlavně kotouč, ale čekala je také další překvapení. Na rozdíl od bandy zmizely auty i rohy. A žádné zbytečné přerušování - na krajích stály 20 centimetrů vysoké mantinely.

A pak to přišlo - historická premiéra. Zápas s Francií se podle očekávaní nevyvíjel příznivě a Češi v první půli, jak se tenkrát hrálo, dostali pět branek. Ve druhé části hry inkasovali ještě třikrát, ale i oni měli důvod k jásotu. To když praštil do puku Palouš a rozvlnil soupeřovu síť. Hráč kamarády přezdívaný Koza se tak stal autorem historicky prvního českého gólu.

I ostatní výsledky na turnaji odpovídaly krušným začátkům. Švýcarsku český celek podlehl 2:8, Anglii 0:11 a až závěrečné utkání s Belgií skončilo již milosrdnější porážkou 1:4. Přesto zde podle mnoha ohlasů zanechal velmi dobrý dojem. "Jakmile budeme ovládat kanadskou hůl, budeme mezi nejlepšími," napsal například sportovní časopis Zimní sporty.

Češi si "kanadu" brzy osvojili a s pukem si začali rozumět jako málokdo. Již na ME v roce 1911 získali první titul. Celkem před první světovou válkou startovali na čtyřech šampionátech a z deseti zápasů ani jeden neprohráli. Třikrát byli zlatí a jednou horším brankovým poměrem druzí.