Článek
Tým Sokola VŽKG (Vítkovické Železárny Klementa Gottwalda) vedl v sezóně 1951/1952 hrající trenér Vladimír Bouzek, kapitánskou pásku pak, podle tehdejších zvyklostí nosil útočník Ladislav Staněk (18. 10. 1921 - 9. 11. 2011), který na první titul vždy rád vzpomínal. „Vyhráli jsme jenom díky lepšímu skóre, protože ATK Praha měl stejné bodů, jako my," vyprávěl Staněk, který ve finálové skupině nastřílel šest branek, u dalších sedmi pak asistoval.
Vítkovice potřebovaly poslední utkání sezóny vyhrát, aby si pojistily alespoň druhou příčku za vojáky z ATK Praha. Chomutov ale začal lépe a dostal se do vedení. Vítkovice uklidnily až zprávy z Kladna, kde Tatra Smíchov remizovala se suverénním ATK Praha 1:1 a dala Vítkovicím šanci. Výhra 8:1 znamenala nečekaný triumf.
Žádný pohár a kolečka kolem stadiónu
„Tribuny na Štvanici nás sice oslavovaly a bouřily, ale nebylo to takové, jak to známe dnes. Žádné oficiální předávání putovního poháru a vítězná kolečka kolem stadiónu s ním. Nic takového. Oficiální odměnou od hokejového svazu byl tehdy diplom Přeborník ČSR včetně stejného odznaku a věcný dar – koženkový pytlík na tepláky a kecky," vykládal před lety Staněk.
Hokejový oddíl Vítkovic pak své ligové mistry obdaroval také. „Za odměnu jsme dostali kožené sportovní bundy," zmínil kapitán tehdejšího nejlepšího československého hokejového mužstva.
Vítkovice na triumf ze sezóny 1951/1952 nemohly dlouho navázat. Povedlo se to až o téměř třicet let později, kdy se TJ Vítkovice staly ligovým mistrem podruhé a zatím naposledy. Ve společné československé soutěži přidaly Vítkovice ještě dvě stříbra, v samostatné české extralize vybojovaly dvě bronzové medaile a čtyři stříbrné. Naposledy braly cenný kov v sezóně 2010/2011, kdy prohrály ve finále s Třincem 1:4 na zápasy.