Hlavní obsah

Výživa mladých sportovců podle Stloukala? Hrozí žaludeční potíže! varuje uznávaná lékařka

Praha

V projevu k hokejovým dorostencům Techniky Brno své svěřence nejenže tepal, jak v době dlouhé koronavirové přestávky zaháleli a vrátili se na led nepřipravení, rovněž jim ale trenér Martin Stloukal diktoval, jak by měl správně po výživové stránce vypadat jejich jídelníček. Některé jeho rady odborníci rozporovali, proto trenérská komise Českého hokeje požádala lékařku Marii Skalskou z Centra sportovní medicíny o vyjádření a shrnutí veškerých výhrad.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Marie Skalská.

Článek

Ty ze strany odborníků směřovaly zejména k těm pasážím Stloukalova vystoupení, které se týkají přehlížení projevů bolesti, doporučeného dávkování vitamínu C, dělené stravy nebo vyloučení některých potravin z jídelníčku.

„Mé rady ohledně jídelníčku jsou naprosto v pořádku. Je to řečeno naprosto přesně, tak to má být. Na tom není nic špatně," řekl Stloukal před deseti dny pro Sport.cz. Skalská s ním ale v radě věcí nesouhlasí. Právě naopak...

Audionahrávka trenéra Martina Stloukala z Techniky BrnoVideo: archiv

„Bolest, zejména chronická, může i v dorosteneckém věku signalizovat závažnější poškození kosterně svalového aparátu a ignorování jejích příznaků může vést až k předčasnému ukončení kariéry," upozorňuje Skalská.

Foto: Milan Malíček, Právo

Marie Skalská.

„Riziková přitom může být jak nadměrná zátěž bez odpovídající regenerace, tak skokové navýšení zátěže," pokračuje a jako příklad dopadů nadměrné zátěže zmiňuje Osgood-Schlatterovu nemoc, aseptickou nekrózu úponu čtyřhlavého stehenního svalu na přední části kolenní kosti, která je typická pro sportovce mezi deseti až patnácti lety a jejímž charakteristickým projevem je bolest kolene. Nadměrná či skokově navýšená zátěž významně zvyšuje i riziko únavových zlomenin, k nimž dochází nejčastěji na lýtkové či stehenní kosti nebo na kůstkách zánártních.

Stloukal rovněž svým hráčům nařídil každé ráno na lačný žaludek C vitamínovou tisícovou tabletku. „V takovém případě hrozí podráždění žaludku a vznik žaludečních potíží," varuje Skalská, podle níž je doporučená denní dávka vitamínu C pro jedince ve věku 14–18 let 75 mg, přičemž při pestrém jídelníčku s dostatkem ovoce a zeleniny je pokryta z přirozených zdrojů.

Co mimo jiné říkal Martin Stloukal svým svěřencům
Tady je to jak lazaret a to je vám patnáct let! Vaše tělo ještě vůbec nemůže vědět, co to je nějaká okostice, vole. Nebo že ho bolí achilovka. To je jenom proto, že nejste zvyklí na sobě systematicky pracovat.
Všichni budou vybavení C vitaminem 1000. Každé ráno na lačnej žaludek polknete tabletku C 1000. Jestli si seženete dvě stě padesátky, tak budete žrát čtyři. Vypijete na to jednu sklenici vody a teprve za dvacet minut můžete snídat.
Hráči podvyživení....250 gramů tvarohu polotučnýho budeš žrát třikrát v týdnu! Na snídani.
Samozřejmě pak jsou tady hráči, kteří mají genetiku trošku jinou, to se nedá nic dělat. Vy bohužel budete muset dělit stravu. To znamená, když budete žrát rýži, nemůžete žrát maso. A obráceně. Když maso, tak ne přílohy. Brambory zapomeňte, vepřový maso se žrát nebude. Včetně šunky. Tu můžete jenom krůtí. Kuřecí taky bych nedoporučoval.
Budete si hlídat jídlo, abyste se dostali ke žrádlu minimálně pětkrát denně. Hlavní jídla jsou snídaně, oběd, večeře. Svačiny jsou předtréninkový, tam bude buďto banán nebo tam bude broskvová výživa. Padesát minut před tréninkem, nejpozdějc. Se nebudu dívat tady na to vole, že nemáte energii a ještě blbě žerete.
Dvakrát v týdnu budete žrát hovězí maso, dvakrát až třikrát v týdnu bude krůtí. Kuřecí jenom z farmy, žádný z Kauflandu, Tesca a tady tyhlety sračky. Nic takovýho. Maximálně můžete Sklizeno nebo Dobrej špajz. Polívky vůbec. Pití může být perlivá voda, pokud vám bude těžko nebo něco takovýho, tak si můžete dát zero colu, ale výjimečně. Vajíčka dvakrát v týdnu.
O smaženým žrádle se ani nebudeme bavit. Nechci vidět, že budete žrát nějaký čínský přejetý psy, kebaby u těch cikánů smradlavejch špinavejch tam, nebo něco takovýho. Nebo pizzu! No to ani náhodou, hošánci! Jestli uvidím pizzu, tak ho nakopnu do prdele, že vylítne před zimák.

Při dávce kolem 1 gramu se pravděpodobně vstřebá pouze 50 procent přijatého vitamínu a zbytek se vyloučí s močí. „U hokejistů, kteří sportují v uzavřených prostorách, bych uvažovala spíše o doplnění vitamínu D a omega-3 mastných kyselin, případně zinku," doplňuje.

A pozastavuje se i nad dalším Stloukalovým doporučením ohledně dělené stravy. Ta podle Skalské nemá v tomto případě fyziologické opodstatnění.

Foto: Milan Malíček, Právo

Marie Skalská.

„Naopak, u mladých sportovců je žádoucí, aby jídlo zahrnovalo jak sacharidy obsažené v přílohách, tak bílkovinu v mase, mléku, mléčných výrobcích a rostlinných potravinách," říká Skalská s tím, že bílkoviny je třeba vynechat pouze během sportovního výkonu, kdy by trávení bylo příliš náročné a kdy je třeba doplňovat zejména sacharidy.

„Pokud bude k obědu či večeři maso bez přílohy, hráči bude chybět zdroj pro tvorbu svalového glykogenu, který se tvoří ze sacharidů a důsledkem budou únava a zhoršená regenerace, stejně jako opožděné reakce. Při zachování stejného energetického příjmu navíc ke snížení hmotnosti pouhým oddělením potravin nedojde. Chceme-li, aby hráč zredukoval hmotnost, je nejlepší snížit celkový energetický příjem a upravit rozložení makroživin," nabízí Skalská vhodný návod.

Kdo je MUDr. Marie Skalská
Vystudovala lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala na klinice kardiologie IKEM a v Institutu sportovní medicíny, v současné době se v Centru sportovní medicíny věnuje preventivní medicíně, fyziologii zátěže a problematice výživy. Centrum sportovní medicíny spolupracuje mimo jiné s olympijskou vítězkou snowboardistkou Evou Samkovou, olympijským medailistou a trojnásobným mistrem světa kajakářem Josefem Dostálem nebo s beachvolejbalistkami Markétou Slukovou a Barborou Hermannovou.
Na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy přednáší interní medicínu, problematiku výživy a aktivního životní stylu. S Českým hokejem spolupracuje na seriálu videí, věnovaných výživě mladých sportovců a na seminářích „Role rodičů ve výchově sportovce“ pro rodiče a trenéry mladých hokejistů.

A nesouhlasí ani s úplným vyřazením některých potravin z jídelníčku, jako jsou brambory, libové vepřové maso nebo polévky – z jídelníčku. „Brambory jsou zdrojem sacharidů a jsou-li krátce skladované, slouží i jako zdroj vitamínu C. Nevidím proto důvod, proč je vynechávat. Při intenzivní tréninkové přípravě bych do jídelníčku rozhodně zařazovala také polévky. Zejména vývary jsou skvělou výživou pro střevní mikrobiota," oponuje Skalská.

Našly se ale i pasáže, s nimiž se Stloukalem souhlasí. Podpořila jeho slova o důrazu na využití tvarohu. „Je vynikajícím zdrojem bílkovin a je-li konzumován večer po zátěži, podporuje tvorbu a reparaci svalové tkáně," přikyvuje Skalská a do předtréninkových svačin navrhla doplnit jogurty, cereálie s mlékem, pečivo s tvarohovou pomazánkou, ovoce a ovocná smoothie nebo těstovinové saláty, přičemž jako základ pitného režimu doporučila neperlivou vodu. Sycené vody totiž mohou maskovat pocit žízně.

Foto: Milan Malíček, Právo

Marie Skalská.

V případě Stloukalem tolerované zero coly Skalská zdůrazňuje, že neobsahuje cukr a nemůže tedy fungovat jako zdroj „rychlé energie", kvůli přítomnosti fosfátů však může při častém požívání vést až k narušení kvality kostní hmoty.

Související témata: