Článek
Jaká to pro vás byla zkušenost?
Skvělá. Byl to fantastický turnaj po organizační i sportovní stránce, který má obrovskou historii. Jeho účastníky jsou výhradně top týmy. Odnesl jsem si jen samá pozitiva.
Bylo těžké připojit se na několik dní k mužstvu, které jste příliš neznal?
Bylo to podobné jako když vás klub ze dne na den někam vymění. Taky se člověk musí rychle zadaptovat. Angličtinou ale vládnu dobře, a tak jsem neměl problém se domluvit. Řekli jsme si něco k systému hry a šli jsme na led.
V úvodním střetnutí s Rigou jste vstřelil těsně před koncem základní hrací doby gól na 3:3 a ještě předtím jste na další nahrál. To jste tak rychle do týmu zapadl?
V Hämeenlinně jsou většinou zkušení a techničtí hokejisté, to mi situaci ulehčilo. A přesilovky hraje finské mužstvo podobně jako my v Kometě. Odražený puk jsem dopravil do téměř prázdné brány. Všichni jsme měli radost, že jsme dobře rozehrané utkání nakonec dovedli aspoň do prodloužení.
Jak vůbec došlo k tomu, že jste Hämeenlinnu posílil zrovna vy?
S nabídkou mě oslovil šéf Komety Libor Zábranský. Doporučil mi to, sám před lety Spengler Cup dvakrát absolvoval. Neváhal jsem ani chvíli.
Jaká byla úroveň turnaje?
Dovolím si tvrdit, že kvalitativně vyšší než zápasy Ligy mistrů, které jsem s Kometou odehrál. Výborný byl švýcarský tým, který už řadu let patří k širší světové špičce, a o Kanadě se nemá cenu ani bavit. Ta má vždycky nesmírně silné mužstvo. Hodně hráčů, kteří za ni nastoupili v Davosu, si podle mého názoru zahraje i na olympiádě.
Zamlouvala se vám atmosféra?
To bylo něco neskutečného. I na odpolední utkání bylo nabité hlediště. Davos sice není velké město, ale na sklonku roku sem přijíždí spousta cizinců. Ti si jdou dopoledne zalyžovat, a pak se baví hokejem. Mnozí z nich ho doslova žerou. A fandí oběma mužstvům.
Stihl jste se blíž seznámit s hráči Hämeenlinny?
Trochu ano. Absolvovali jsme dvě společné večeře.
Chtěli po vás, abyste zaplatil nějaké zápisné?
Ne. Vůbec nikdo něco takového neřešil.
V ostatních týmech jste našel některé známé tváře?
Pobavil jsem se s Radkem Smoleňákem z Hradce i Robertem Kousalem, který působí v Davosu. A pozdravil jsem se taky s řadou hráčů kanadského výběru, které jsem si pamatoval z působení v zámoří.
Udržoval jste ve Švýcarsku kontakt s brněnskými spoluhráči?
Samozřejmě. S klukama jsem si volal i psal. Moc mě potěšilo, jak se v extralize rozjeli. Když jsem se vrátil do kabiny, nálada byla mnohem lepší. Chce to teď dál se držet na vítězné vlně a do olympijské pauzy nastřádat co nejvíc bodů.
Vy jste před Vánoci v základní sestavě občas chyběl...
Sám vím velmi dobře, že se mně první polovina sezóny moc nevydařila. Na nic se nevymlouvám, chyby hledám jen u sebe. Hodlám teď na sobě pořádně zapracovat a až se během pár dní úplně uzdravím, udělám všechno pro to, abych se do sestavy vrátil.
Nedostal jste v Davosu nějakou nabídku na zahraniční angažmá?
To ne. Teď mám platnou smlouvu v Brně a až po sezóně zvážím, co dál. Můj případný odchod do ciziny by pak byl odvislý od dohody s rodinou a domluvy s vedením Komety.
Čestmír Folk, Sport.cz, Právo
