Smoleňák poznal jiný svět. Klobouk dolů před učiteli, řekl po nečekané zkušenosti

Příjemné zpestření a chvála České televize, která přišla s tímto projektem v době výjimečného stavu v Česku, kdy děti nemohou chodit do školy a musí se učit doma s rodiči. Tak vidí ÚčíTelku Smoleňák.

„Měl jsem čas se pobavit s pár lidmi, kteří se kolem toho motají. Prakticky to vymysleli na koleni, protože reagovali na situaci a rozhodli se udělat takhle narychlo speciální pořad. Není to pro ně jednoduché. Klobouk dolů, že do toho šli a každý den obstarávají učitele nebo lidi, kteří tam přijdou," řekl hráč, který nasbíral více než šedesát reprezentačních startů.

Hokej a učení. Rozdíl? I hráči se učí novým dovednostem, signálům, ale aby se Smoleňák postavil na stupínek a stal se učitelem, to se patrně nestane. Hokejka, led a střídačka, to je jistota.

„Nedokážu si to vůbec představit, přece jenom je rozdíl mít děti jen takhle na chvilku. A to i přesto, že děti mám rád, rozumím si s nimi a myslím si, že vím, jak na ně. Druhá věc je ale mít pětadvacet dětí každý den pohromadě, když každé je jiné. To bych asi nedal, klobouk dolů před učiteli. Myslím, že to není všechno jen radostné a veselé a kolikrát musí řešit věci, které bych asi řešit nechtěl," ocenil Smoleňák práci učitelů.

Jako malému mu šla dobře matematika a bavil ho dějepis a zeměpis. Tyto tři předměty by si vybral, pokud by měl přece jen před děti předstoupit a učit.

„Absolutně mě minuly fyzika s chemií. Do teď nechápu, jak jsem mohl prolézat s jedničkami a dvojkami, protože to jsou předměty, které mi přijdou úplně z cesty. Když si vzpomenu na periodickou soustavu prvků, jak jsem do toho čuměl při písemce a vůbec jsem netušil, jakým jazykem na mě učitelka mluví, tak je mi z toho zle," usmál se Smoleňák.