Článek
Piešťany jsou v Evropě pojem především kvůli proslulým lázním, kanadským hokejovým fanouškům se ale při vyslovení jména slovenského města jednoznačně vybaví legendární bitka mezi jejich reprezentanty a tehdejším Sovětským svazem, která je známá jako ´punch-up in Piestany´.
Obrovská rivalita obou reprezentací, opepřená tehdejším politickým rozdělením světa, v kombinaci s nevybouřeným mládím a zoufalým výkonem norského rozhodčího Hanse Rønninga vyústila ve vůbec největší rvačku v dějinách hokeje, do níž se na ledové ploše zapojili skoro všichni hráči obou týmů, což nakonec vedlo k ukončení zápasu a diskvalifikaci obou celků z MS.
Sověti neměli co ztratit
Bitva dvou velmocí na závěr turnaje hraného ještě bez play off, měla být ozdobou šampionátu, nicméně navzdory předpokladům nešlo o souboj o zlato. Sověti už byli ze hry o medaile, zatímco Kanada měla jistý minimálně bronz. Výhra by jí garantovala stříbro, a pokud by zvítězila o pět gólů, mohla mít zlato.
Zápas byl od začátku nabitý emocemi a provokacemi, které sudí nedokázal ukočírovat. „Už na rozbruslení všichni kolem sebe jezdili a řvali po sobě. My na ně, oni na nás," vzpomíná na hecování brankář Shawn Simpson na stránkách The Hockey News. „Nas..te si, zasr..í komouši, křičeli jsme," dodává gólman, jenž si jako jediný z tehdejšího výběru nezahrál NHL.
Fleury si hrál na snajpra
Pozadu pochopitelně nemohl zůstat malý ďáblík Theoren Fleury, který oslavil úvodní gól skluzem a hokejkou namířenou na sovětskou střídačku předstírajíc střelbu ze samopalu. Když Kanaďané vedli 4:2, pustil se do šarvátky Sergej Šesterikov s Everettem Sanipassem, následně Pavel Kostičkin sekl Fleuryho a mela byla na světě. Za chvíli už se bily na ledě téměř kompletní týmy.
Na tvářích sudích byla znát bezradnost, zoufalým pokusem se jim tak snažili pomoct organizátoři na zimním stadiónu, kteří vypnuli všechna světla. Hokejisté se ale rvali dál, znechucení diváci reagovali podrážděným pískotem a pokřiky „My chceme hokej."
V zákulisí rychle proběhla schůze IIHF, která se rozhodla obě reprezentace z turnaje vyloučit, hráče suspendovat a vymazat jejich statistiky dosažené na turnaji. Titul tak slavili Finové, stříbro brali Čechoslováci a bronz Švédové.
Kanaďané se děsili příletu
I přes skandální chování hráčů vedení turnaje pozvalo oba týmy na závěrečný banket, což však rozčilení Kanaďané odmítli. To už bylo na funkcionáře příliš, kanadskému týmu nařídili, že musí do půlhodiny vyklidit halu. Pozdější hvězdy NHL následně s ozbrojeným doprovodem mířily k rakouské hranici.
Samozřejmě žádný luxus na hráče nečekal, čtyřhodinovou cestu absolvovali ve školním autobuse. „Nebyl tam ani záchod. Nikoho ale nenapadlo si na něco stěžovat. Byli jsme vyděšení z toho, co na nás čeká doma po příletu. Bylo nám řečeno, že jsme naši zem obrovsky zostudili. Z toho, co si pamatuji, panovalo během té jízdy úplné ticho," vrací se k incidentu olympijský šampión a trojnásobný vítěz Stanley Cupu Brendan Shanahan.
S ostudou to ale nakonec nebylo tak horké. Většina pamětníků bitky na obou stranách si posléze vedla velmi slušně v profesionální kariéře. Někteří, jako třeba Shanahan, Fleury či na druhé straně Sergej Fjodorov, Alexandr Mogilnyj, Vladimir Malachov nebo Vladimir Konstantinov se stali prvotřídními hvězdami a skvělými reprezentanty svých zemí.
Bitka zvýšila pozornost
Řež v Piešťanech navíc přitáhla velikou pozornost zámořských médií a fanoušků k do té doby spíše opomíjenému juniorskému šampionátu, který se zejména v Kanadě stal jedním z nejprestižnějších mezinárodních turnajů vůbec.
Zatímco do tehdejšího Československa zamířil z Kanady jediný reportér, dnes pokrývá šampionát více než stovka kanadských žurnalistů, kteří rozpitvávají dění do nejmenších detailů. Na šampionátu si také získal popularitu svým patriotickým komentářem i v Česku dobře známý analytik CBC Don Cherry.
