Článek
„Není to chvilková záležitost. Nic takového, že jsem se probudil, řekl si končím a hotovo. Trápím se od problémů se srdcem. Doktoři mi už tehdy řekli, že vrcholový hokej hrát možná nikdy nebudu. Dokázal jsem se vrátit na profesionální úroveň, ale moje výkony nejsou jako předtím," řekl Réway v rozhovoru pro hokejportal.net.
Právě vědomí, že na ledě není schopen předvádět výkony, na které byl zvyklý z dob svých angažmá ve Spartě nebo v kanadské juniorské QMJHL, jej ubíjí. „Roky jsem byl zvyklý bodovat v každém zápase, dával jsem góly, sbíral body, rozhodoval zápasy. Všude, kde jsem se objevil, jsem patřil k lídrům mužstva. Najednou to tak není. Je to náročné na psychiku, se kterou bojuji dlouhodobě," posteskl si majitel bronzu z juniorského MS v roce 2015.
Už zhruba rok řeší psychické problémy terapiemi u odborníka. Většinou dochází dvakrát týdně na hodinové sezení. „Začal jsem chodit během působení v Kladně. Přijde vhod promluvit si s člověkem, který na to má školu. Snažím se tam chodit co nejčastěji, beru i léky, abych byl v pohodě. Nemám co skrývat. Beru antidepresiva," přiznává na rovinu.
Poté, co se v únoru s Kladnem domluvil na předčasném ukončení spolupráce, zamířil do slovenského Popradu. Hokej ho znovu začal bavit, jenže pak kvůli pandemii koronaviru přišlo předčasné ukončení sezony. Réway už minulý týden na svém Instagramu naznačil, že v klubu už nejspíš dál pokračovat nebude.
„Sám nevím, co bude dál," tvrdí nyní. „Hokeji se věnuji od tří let, chci u něj zůstat, ale najít motivaci v mém stavu je náročné. Když se podívám kolem sebe a vidím spoluhráče, nad kterými jsem v minulosti vyčníval, kde jsou dnes oni a kde já... Je to těžké. Ať si někdo říká, že jsem měl špatnou životosprávu. Než přišly problémy se srdcem, všude, kam jsem přišel, jsem bodoval," zoufá si Réway.
Přestože podle svých slov má na stole nabídky ze Slovenska, Česka i z EBEL, nevylučuje ani ukončení hráčské kariéry. „Zvažuji to, ale nechci dělat tlak na kluby, aby mě někdo oslovil a dal mi ještě šanci, to v žádném případě. Pokud mám ještě hrát, musí přijít i zajímavá nabídka. V posledních letech jsem se rozhodoval vždy na poslední chvíli a do týmů šel ne ideálně připraven. Ať už mluvím o působení v Hradci Králové, nebo i v Kladně. Tam sice byli se mnou trpěliví, za což jim jsem vděčný. Ostatně, hrál jsem po boku legendárního Jaromíra Jágra. Nesedlo mi to ale a bylo zbytečné, abych tam zůstával," vrací se ke svému působení u Rytířů.
Plány, co by dělal v případě ukončení kariéry, už nějaké má. Prozrazovat je ale zatím nechce. „Dostal jsem už například nabídku působit jako trenér u mládeže. Prioritou stále zůstává hrát hokej, ale opět se vracím ke slovu motivace. Pokud chci pokračovat, musím ji najít a dokázat sobě i klubu, že na to stále mám. Neznám nikoho, kdo překonal takové onemocnění, vrátil se k hokeji a byl dominantní jako dříve. To mě dost odrazuje. Nemůžu se trápit donekonečna," ví Réway.