Článek
Roman Will dostal putovní talisman - špalek.
„Je to samozřejmě příjemný začátek. Tým oproti minulým rokům výrazně posílil, chtějí tady hrát o přední příčky, takže bylo před startem velké očekávání. Zdravá nervozita byla namístě," přiznává český brankář.
Sám se velké pocty dočkal hned po úvodním duelu. V Rögle mají letitý rituál, kdy hráči po každém utkání vytvoří v šatně kruh okolo klubového znaku, obejmou se a nejlepší borec předchozího duelu vyhlásí svého nástupce. Jelikož tentokrát šlo o první kolo, role se ujal kanadský kapitán Craig Schira. A zvolil českého brankáře. S oceněním je po vzoru NHL spojen i putovní talisman. V jihošvédském týmu v podobě dřevěného špalku. Ten má nejlepší hráč v držení až do příštího utkání.
„Tři dny jsem ho měl v kabině na svém místě. Koluje tady už léta. Je to docela hezká tradice. Oceněný hráč pak má nějaký proslov. Je to i kvůli tomu, aby pořád nemluvil jen trenér," prozrazuje Will. Co parťákům řekl? „Poděkoval jsem týmu, že to byl dobrý zápas a bylo by skvělé, aby se v takových výkonech pokračovalo. To je celé. Kluci se smáli a chtěli, abych to řekl ve švédštině, ale tak daleko ještě nejsem," směje se 27letý nejlepší brankář uplynulé extraligové sezony v dresu Bílých Tygrů.
„Ale ten zápas zase nebyl tolik o mně. Kluci hráli neskutečně obětavě," chválí spoluhráče. Připsal si 15 úspěšných zákroků. „Není to moc, ale takové zápasy někdy bývají těžší. Těžko se to hodnotí, ale každý gólman je radši, když si na puk sahá během utkání pravidelně. Tady jsem byl v zápřahu jen v určitých pasážích. Tým mi to ale výrazně ulehčil," hodnotí debut mezi švédskou elitou.
V prestižním derby s Malmö, od čtyřicetitisícového Ängelholmu vzdáleného necelých devadesát kilometrů, pak zneškodnil 18 z 21 střel. Dvakrát kapituloval v oslabení. „Hráli jsme zase výborný zodpovědný hokej. Je to velké derby, atmosféra byla neskutečná," říká.
Po zápase pak čekala volba nejlepšího hráče utkání na něj. Dřevěný amulet předal Will útočníkovi Danielu Zaarovi. „Jeden gól dal a na dva nahrál," vysvětluje brankář.
Nechybí mu ve Švédsku jeho velký koníček v podobě práce na zahradě? Tu měl při liberecké štaci na relaxaci po hokejových povinnostech. „Jelikož teď bydlíme přímo ve městě, zahradu nemáme. Ale je to příjemná změna. Jen naložíme malou do kočárku a jsme v centru," říká.
Jak tedy relaxuje? „Je tady hrozně krásné okolí, nádherné lesy, takže chodíme na procházky. Ale projdeme se i po městě, které je útulné, všichni jsou usměvaví. Je tu příjemně," uzavírá.
