Článek
Na přetřes pochopitelně přišlo hlavně téma českého mládežnického hokeje, který v posledních letech viditelně ztratil krok se světovou hokejovou špičkou, což se projevuje i na seniorské úrovni. Dokumentovalo to i juniorské mistrovství světa v Kanadě, na kterém Češi na přelomu roku obsadili až sedmé místo. Posledním cenným kovem české mládeže tak i nadále zůstává pět let staré stříbro z MS hráčů do osmnácti let.
Král vidí hlavní problémy při výchově mládeže mimo jiné v prostoru, který mladíci dostávají v seniorských soutěžích v Česku a rovněž struktuře mládežnických soutěžích. Zmiňoval i další úskalí - tlak na výsledky v nižších věkových kategoriích a důraz na systém a biologickou akceleraci.
Z iniciativy prezidenta Českého hokeje Tomáše Krále proběhlo Hokejové fórum, kterého se zúčastnila více než stovka delegátů z klubů @telhcz, @Chanceliga a II. ligy. Cílem bylo najít řešení hlavních problémů, které český hokej aktuálně má. Více ➡️ https://t.co/huIm0eB8bp pic.twitter.com/ICZZ6T15sI
— Český hokej (@czehockey) 17. ledna 2019
„Výstupem z jednání budou návrhy, které připraví vedení svazu s odbornými komisemi a rozešle k vyjádření klubům. Týkat se budou zrušení odstupného v dospělých soutěžích, úpravy systému soutěží včetně zúžení nejvyšší juniorské a dorostenecké extraligy nebo úpravy věkových kategorií, především 9. tříd," uvedl Král.
Plnou podporu naopak dostal projekt akademií pro hráče do dvaceti let, který by se měl po prvoligových Litoměřicích rozšířit také na Moravu.
Česká hokejová reprezentace do dvaceti let inkasuje na juniorském MS gól od Kanady.
| Co také zaznělo na Hokejovém fóru |
|---|
| Prostředky, které Český hokej investuje do výchovy mládeže, se za deset let trojnásobily a za šest let zdvojnásobily. V letech 2014–2018 investoval Český hokej do výchovy mládeže 540,3 miliónu Kč, z toho 232,4 miliónu Kč na mládežnické reprezentace a 307,9 miliónu Kč na výchovu mládeže v klubech. |
| Ve srovnání se skandinávskými zeměmi zaostáváme v prostoru, který dostávají junioři mezi dospělými. V sezoně 2018/19 nastupují v české extralize pouze tři junioři, kteří hráli alespoň v polovině utkání s průměrným ice timem přes 10 minut. V nejvyšší švédské soutěži je jich 20 a ve finské 16. |
| Mládežnický reprezentační program je zcela srovnatelný s hokejově vyspělými zeměmi. Systém vzdělávání trenérů, stejně jako metodika jsou v zásadě stejné jako ve Švédsku nebo Finsku. V České republice a ve Švédsku je odborné vzdělávání povinné, ve Finsku dobrovolné, ale prošlo jím zhruba 80 % trenérů. Ve Švédsku je k dosažení nejvyšší licence potřeba absolvovat 700 hodin přednášek a seminářů, v České republice a ve Finsku 650. Rozdíly nejsou ve vzdělávání ani metodice, ale v tom, jak se uplatňuje v praxi. |
| V mládeži je problémem upřednostňování akcelerovaných, biologicky vyspělejších hráčů. V kategorii krajských výběrů U14 tvoří biologicky přiměření 50 %, biologicky akcelerovaní 35 % a biologicky pomalí 15 % hráčů. Rozdíl biologického věku činí 3 roky, výškový rozdíl 16 cm, hmotnostní rozdíl 22 kg. Největší prostor dostávají biologicky akcelerovaní jedinci, kteří ovšem dosahují zenitu ve věku 17,5 let a potom stagnují. |
| V žákovském hokeji jsou největšími problémy „výsledkaření“, malá herní volnost a důraz na systém. Při počtu cca 14 tisíc hráčů v žákovských kategoriích se v Česku registruje 1 500 přestupů a hostování, ve Švédsku se 42 000 hráči jich bylo v sezoně 2018/19 pouze 38. |
| Potěšující je rozvoj členské základny. Počet klubů, obsazujících žákovské soutěže, vzrostl ze 109 v roce 2013 na 152 v roce 2018, tj. o 42 %. Počet družstev v juniorských soutěžích vzrostl ze 75 v roce 2016 na 105 v roce 2018, tj. o 40 %. |
