Článek
Jaké máte po dvou utkáních dojmy?
S mužstvem jsem zatím absolvoval jenom dva tréninky. Přiletěl jsem ve čtvrtek a věci mi dorazily až v pátek těsně před utkáním, takže jsem kluky poznal až na rozbruslení (úsměv). Pak jsem s nimi trénoval před odjezdem na trip do Karlskogy. Jelo se 600 kilometrů, cesta trvala osm hodin, prohráli jsme v prodloužení 3:4, jeli zase osm nazpátek a v pondělí měli ráno trénink. Je to tady trochu jiný než v Česku, ale zatím se mi tu moc líbí.
K soutěžnímu duelu jste vyjel poprvé od konce září, projevila se na vás herní pauza?
Než jsem odletěl do Švédska, trénoval jsem s Pardubicemi v Polsku, což mi pomohlo. Byli jsme dvakrát denně na ledě, měli poradu, posilku, odpoledne fotbal, bavilo nás to. Na druhou stranu předtím jsem tři nebo čtyři týdny netrénoval, byli jsme v karanténě, pak se přerušila extraliga... V prvním zápase za MODO tedy bylo znát, že nejsem v top kondici. První třetina byla hodně těžká, nohy jsem měl ještě v letadle. Ale v nedělním druhém zápase už to bylo lepší. Věřil jsem si víc na puku, mohl i dýl bruslit, takže dobrý (úsměv).
Právě v neděli jste premiérovým gólem pomohl týmu k bodu, kolik vás stál do kasy?
Zatím nic, ale ve středu máme další zápas a budu muset něco vypsat na tabuli. Kapitán už mi říkal, ať něco nachystám, i když konkrétní částku ještě neznám. Uvidíme... (úsměv)
V elitní formaci nastupujete se stejně starými mladíky, 21letým Finem Heponiemim a Švédem Ahströmem. Zařídili jste tři z posledních čtyř gólů týmu, klape vám spolupráce?
Dokážemě si vyhovět, kluci jsou brusliví. Heponiemi je playmaker, furt se mě snaží hledat, za což jsem rád. S Ahströmem jsem se už potkal, když jsem hrál za reprezentaci. Je fajn, že vím, o koho jde, co od něj očekávat.
Ve švédské Elitserien se dost bruslí, platí to samé i o druhé nejvyšší soutěži?
Dá se říct, že se tu bruslí víc než v Česku, byť to není tak hokejové jako u nás. Všichni tady makají dopředu dozadu. Colorado mě sem poslalo, abych byl dobře nachystanej na kemp. Věděli, že je tady velký hřiště, hodně se bruslí. Může mě to posunout.
Na druhou stranu byste jistě radši hrál doma v Česku...
Samozřejmě, ale Colorado takhle rozhodlo. Zeptali se mě, jestli bych nebyl proti. Řekl jsem, že určitě ne. Věděl jsem, že potřebuju hrát. Pochází odsud Peter Forsberg, který hrával s generálním manažerem Colorada Sakikem, takže domluva byla jednoduchá.
Vedle Forsberga vyrostly v MODO i další hvězdy světového hokeje, jako jsou bratři Sedinové nebo Näslund. Je to v klubu cítit na každém kroku?
Ano, jsou tu jejich plakáty, i přímo v kabině. Hlavně Forsberg a Näslund. Začínal tu třeba i obránce Tampy Victor Hedman. Jsem rád, že můžu nastupovat za tým s tak velkou tradicí. I když jsou ve druhé lize, chtějí zase postoupit zpátky mezi elitu.
Örnsköldsvik patří mezi průmyslová města, stihl jste ho aspoň trochu prozkoumat?
Teď je tady hrozný počasí, prší a fouká, takže jsem ven nikam moc nevylezl. Neměl jsem ještě možnost se tady projít, ale přijde mi jako malé útulné město. Zimák je kousek... Bydlel jsem až dosud v hotelu, v úterý se budu stěhovat do apartmánu.
Dynamu jste chtěl v extralize pomoci ve více zápasech než jen ve čtyřech, jaké bylo loučení?
Představoval jsem si to úplně jinak, ale i když jsem odehrál jen čtyři zápasy, všechny jsem si užil. Když jsem před dvěma lety odcházel z Pardubic do Ameriky, říkal jsem, že se vždycky budu rád vracet domů. Doma jsou pro mě Pardubice, a vždycky budou. Když se naskytne v budoucnu možnost, určitě se vrátím. S klukama jsem se rozloučil na soustředění v Polsku při posledním tréninku.
Nový ročník NHL začne až příští rok. Tušíte, jak dlouho v MODO zůstanete?
Uvidíme, kdy začnou kempy. Záleží na Coloradu. Sledují moje zápasy, v kontaktu jsem s nimi furt. Počítám, že na Vánoce budu ještě doma, a pak se to snad rozjede. Tahle doba je fakt zajímavá a doufám, že už to brzy skončí. Ale jsem rád, že teď můžu hrát ve Švédsku.