Hlavní obsah

Jágr o české mládeži: Děti mají lehčí podmínky, ale prospívá jim to? S námi se nikdo nemazal!

Dlouhodobě razí názor, že dnešní mladíci nepracují zdaleka tak tvrdě, jak byl zvyklý on ve svém dětství. A proto se český hokej nemůže divit, že v mládežnických kategoriích za špičkou zaostává. I proto Jaromír Jágr už druhým rokem působí jako ambasador projektu Škola hokejových talentů, který chce přispět k celkové změně tuzemského sportovního prostředí.

Tajemství úspěchu Jaromíra Jágra? Jedna klička, kterou jsem používal v sedmi letech i padesáti!Video: Sport.cz

Článek

„Nejen u dětí je nejdůležitější chtít se sám od sebe zlepšovat. Udělat pro to maximum. Nevím, jestli současný systém, kdy je daleko víc volnosti ve školách i ve výchově, tomu napomáhá," prohlásil 50letý hrající majitel hokejového Kladna, který ale do aktuální extraligové sezony ještě nezasáhl.

„Když se podíváme dvacet třicet let zpátky, tak kdo byl základem naší reprezentace? Hlavně dva oddíly: Litvínov a Kladno. Šlo o kluky ze stejné třídy nebo dvou spojených ročníků. V Litvínově Reichel, Šlégr, Ručinský, Lang; všichni chodili do stejné třídy. Je to náhoda? Z mého pohledu není. Ti kluci se navzájem posouvali dál, byla to pro ně ohromná konkurence," míní Jágr.

Konkurence podle Jágra musí být nejen v zápasech, ale i na trénincích. K tomu je ale potřeba nejen u mladých hokejistů změna přístupu.

Foto: Kaufland Škola hokejových talentů

Jaromír Jágr na tréninku s dětmi.

„Děti mají daleko lehčí podmínky, než jsme měli my. Chováme se k nim lépe, ale to neznamená, že jim to v životě nebo sportu prospívá. Nechci být sprostý, ale s námi se nikdo nes*al. Nikdo tě nenutil, sám jsi musel přijít na to, že pokud nebudeš trénovat extra navíc, nemáš šanci uspět. Tohle trošičku zmizelo," je přesvědčený nejproduktivnější Evropan v dějinách NHL.

Dnešní mládež podle Jágra spíš čeká, až ji trenéři, rodiče nebo učitelé někam posunou. „Jenže čekáním, že ti někdo pomůže, dáváš osud svého života do rukou někoho jiného. Sám sebe neřídíš, neovlivňuješ a záleží na tom, jestli potkáš někoho dobrého, nebo špatného," uvažuje.

Jemu v mládí nejvíce pomohl otec a pak dnes již zesnulý trenér Karel Beran. „Učil mě jen jednu kličku, kterou jsem mohl používat v sedmi letech, ale stejně tak i v padesáti. A abych byl upřímný, nic jiného vlastně ani neumím. Mám to založené na jedné věci, kterou jsem opakoval milionkrát a je to pro mě automat," říká Jágr, že přehnané kudrlinky a všemožné finesy nikdy nebyly jeho doménou.

„Dneska spousta trenérů učí děti prohazovačky mezi nohama nebo stahovačky. Ty ti samozřejmě mezi jinými naivními dětmi budou vycházet, ale v dospělosti už ne, protože soupeři jsou kvalitnější a silnější," uzavírá Jágr.