Článek
V této sezóně si 38letý útočník užívá mnohem příjemnějších klimatických podmínek. Společně se slovenským obránce Richardem Stehlíkem táhnou Rouen Dragons za vítězstvím ve francouzské hokejové lize.
Sledujete cestu Jyväskylä Ligou mistrů? Vyřadili Kometu, nyní mají po domácí výhře 4:2 nakročeno do finále.
Když hráli v Brně, tak byla zrovna reprezentační přestávka a utkání jsem viděl naživo. Tým jel na zápas přímo, ale o den dřív přijelo asi třicet Finů z managementu, sponzoři, partneři a přátelé klubu. Takže jsme spolu byli na večeři, v sauně.
Jak se líbilo Finům v brněnské sauně?
Líbilo se jim to hodně! Byli spokojení. Když vyšlo najevo, že Brno hraje s Jyväskylou, dostal jsem asi do deseti minut esemesku od Kalleho Koskinena, se kterým jsem dřív ještě hrával. Psal, že přiletí o den dřív, abychom zase něco společně podnikli. Užili jsme si to.
Komu jste fandil? Zvítězilo brněnské srdce?
Měl jsem celkem jasno. Ať už by to dopadlo jakkoliv, horší nebo lepší večer bych kvůli tomu neměl. Ale hrál jsem ve Finsku pět roků, kus života jsem tam strávil a vlastně už Jyväskylu beru jako svůj domácí mančaft. Když jsem dostával tuhle otázku od brněnských fanoušků během utkání, tak to jsem trošku mlžil (smích). Brno mám rád, rád se podívám na hokej, ale přiznávám, že už mám k Jyväskylä blíž než k současné Kometě.
Změnil se tým hodně od vašeho odchodu?
Ani ne. Neřeknu přesně kolik hráčů se vyměnilo, ale ten tým působí pořád stejně. Ve dvou větách je to celek, který staví na intenzivním celoplošném bruslení s důrazem na forčekink a bekčekink. A je to mančaft s vysokou morálkou v tom smyslu, že nikdy nic nevypustí a hrají nadoraz za jakýchkoliv okolností. Není náhoda, že za posledních devět roků byli osmkrát mezi nejlepšími čtyřmi v domácí soutěži.
Jak berou Finové hokejovou Ligu mistrů?
Hodně prestižně, chtějí uspět. Jeden z faktorů je i to, že v týmu je pětice hráčů, Immonen, Hytönen, Mäenpää, Tuppurainen a Louhivaara, kteří jsou místní, nebo si vytvořili v Jyväskyle domácí zázemí. Na závěr svých kariér jsou ve svém klubu a chtěli by dohromady ještě něco vyhrát, než skončí kariéru. Měli své kariéry, hráli různě v zahraničí, ale vzájemně o sobě věděli a chtěli se ještě na závěr kariéry sejít v jednom klubu a společně ještě jednou uspět. Něco vyhrát.
Jyväskylä vyhrála předchůdce Ligy mistrů. Byl to velký klubový úspěch?
Bylo to hodně fajn, ale tehdy se hrálo jen jedno kolo play off a závěrečný turnaj v Berlíně. Teď je cesta daleko těžší, složitější, náročnější. Klub je obecně postavený na vztazích a stejně jako tehdy chtějí soutěž vyhrát. Ale to samé říkali i kluci z Třince, když jste takhle daleko, tak je to prestiž pro kohokoliv. Už to prostě chcete vyhrát.
Budete utkání v Třinci sledovat?
Nebudu doma, takže se podívám na výsledek a když tak mrknu na nejlepší momenty.
A fandit budete komu?
Tak nějak vnitřně Finům.
