Historie si pamatuje jen vítěze. Druhé místo doceníme až časem, říká Smoleňák

Mountfield sice vedl Koukalovým gólem z přesilovky, ale Frölunda třemi trefami během necelých tří minut skóre otočila. „V závěru první třetiny jsme dostali docela velkou facku. Udělali jsme nesmyslná vyloučení, přitom začátek zápasu byl z naší strany dobrý. Ale ruku na srdce, Frölunda hrála fantasticky, bylo těžké proti ní obstát. Byla lepší, za stavu 3:1 kontrolovala hru a my nevěděli," uvědomuje Smoleňák.

Nejvíc ho mrzel nepovedený závěr první třetiny, kdy Hradec inkasoval třikrát v rozpětí 172 vteřin. Chvíli jsme byli jako opaření, proti tak silnému soupeři jako byla Frölundě nemůžete ani na pár minut vypnout, nám se to ale stalo. Oni pak hráli chytře, neriskovali. Musíme dát soupeři kredit, mají fantastický tým. Snoubí se tam kvalita a zkušenost. Určitě není náhoda, že Ligu mistrů vyhráli čtyřikrát za posledních pět let," míní hradecký útočník.

Švédský obhájce trofeje skutečně aktivním napadáním a skvělým neprostupným systémem bránění držel hradecký tým na uzdě. „Neměli jsme ani moc gólových šancí. Musíme si to přiznat, soupeř vyhrál zaslouženě. Nechyběla nám snaha a bojovnost, bohužel jsme toho dopředu moc neukázali a vzadu nechali v těch osudných momentech pár okýnek," tvrdí Smoleňák, jehož touha po úspěchu zůstala nenaplněná.

„Kdybychom finále vyhráli, tak bych to řadil v kariéře určitě hodně vysoko, ale teď abych se přiznal, tak vůbec nevím, co si mám myslet. Hradecký hokej z toho ale může v budoucnu těžit," míní Smoleňák. Z vyprodaného hlediště po zápasu znělo vděčné skandování: Tak jsme druhý, no a co.

„O úžasné podpoře báječných fanoušků se ani nemusíme bavit. Kdyby byla hala větší, přišlo by určitě ještě víc lidí než těch skoro sedm tisíc. Vážím si toho, protože diváci za námi stojí i v horších časech," doplňuje Smoleňák.