Chtěl chytat proti nejlepším, v Česku ale narazil. Šatný až za oceánem poznává tlak

„V Česku bohužel nezáleží jen na sportovním hledisku, ale i na tom, jaký máte hokejový rodokmen," připouští Šatný, jenž byl okolnostmi tak trochu donucen hledat angažmá v cizině.

Na letošním MS do 18 let si zachytal proti USA i Kanadě. „Tahle zkušenost mi otevřela oči, hráči soupeře byli úplně někde jinde. Lepší ve všech úrovních, od střelby, přes bruslení až po myšlení na ledě.," říká. Jenže když projevil přání chytat proti zámořským talentům i v sezoně, tak v Česku narazil. „Vyčetli mě takový postoj, rozumná dohoda nebyla možná. Přitom jsem se jen chtěl v kariéře posunout dál," líčí posmutněle.

Postupně přestali Šatného v Boleslavi stavět, nakonec i pouštět na led. Až letní překvapení v poště mu dalo naději. I když věděl, že z dočasné mise u Sabres kontrakt nevzejde, přesto novou hokejovou adresu našel. Začal chytat QMJHL za Charlottetown Islanders.

Než se v polovině září vydal za velkou louži, trénoval soběslavský rodák v nedalekém Táboře, pak i ve Znojmě. „Byl jsem vděčný lidem z těchto menších klubů, že mi vyšli vstříc. Co mám reakce od skautů, jsou hodně zvědaví, jak se poperu se zámořským stylem hokeje a chytáním na menším hřišti," líčí Šatný, které nadchla už týdenní zkušeností v Buffalu.

„Na zdi měli plakát i dres Dominika Haška, zázemí klubu nejde s českým vůbec srovnat. Úžasný byl i ten profesionální přístup ke všemu. Jen jsem se zmínil, že mě bolí záda, hned mě poslali na rentgen a další různá vyšetření, abych rychle odhalili svalovou příčinu. Dostal jsem pak doporučení zesílit, abych lépe ustál situace kolem branky, ale jinak mi říkali, že ani nebylo poznat, že bych tam nepatřil," těší Šatného, jenž za oceánem bydlí v místní rodině.

„Naštěstí jsme spolu s krajanem Kubou Brabencem, ale nápor na psychiku je obrovský. Quebecká juniorská soutěž je rychlá, hodně útočná a padá hodně gólů. Musím v brance být neustále ve střehu, tady se střílí odkudkoli a pořád. Snažím se chytit každý puk, ale jsem opravdu pod velkým, u nás nepoznaným tlakem. Po vítězné premiéře, při níž jsem dostal jediný gól, mě kouč k dalšímu utkání nepostavil, aniž by mně k tomu něco řekl. Po mém druhém účinkování v brance to bylo stejné, konkurenční prostředí jako blázen," připouští.