Článek
Bydlíte v Sheltonu, který leží zhruba dvacet kilometrů od Bridgeportu. Ochromila město v Connecticutu panika?
Já jsem od ní celkem distancovaný, protože zůstávám vlastně pořád na hotelu a jsem tady v uvozovkách uprostřed ničeho. V neděli jsem si ale byl po delší době zase víc nakoupit a je to tady asi podobný jako v Česku. Probíhají tu hlavně bitvy o toaletní papír.
Trvanlivých potravin je v obchodech dostatek?
Potravin bylo o hodně míň než obvykle, ale co jsem potřeboval, jsem dostal. Byť jsem měl i štěstí, protože třeba z rýže měli už jenom poslední tři krabice. Kdybych potřeboval těstoviny, měl bych asi smůlu. Dezinfekce, rukavice a podobné věci je taky horší sehnat, něco ale mám.
Brankář Bridgeportu Jakub Škarek zasahuje v zápase AHL proti Lehigh Valley.
Z hotelu máte do obchodu daleko?
Kousíček, dalo by se to dojít i pěšky, ale šlo by se kolem hlavní silnice, takže já většinou jezdím autem, mám to tam dvě nebo tři minuty. Do restaurací ale teď nechodím, raději si uvařím doma nebo si jídlo nechám dovézt.
Vládne mezi lidmi strach?
Je to různé. Docela se ale lidi drží a žádná extrémní panika tu není. Určitě se neválejí někde v rohu na zemi v depresi a doufám, že to tak i zůstane. Je potřeba nebrat to na lehkou váhu, ale zase není na místě úplně brutálně panikařit. Přiznám se, že radši ani moc nesleduju zpravodajství, protože kolikrát to až dramatizují. Samozřejmě člověk musí být obezřetný, ale určitě nepanuje situace, jako když se ve středověku rozpoutala morová epidemie.
Obezřetnější jsou i místní?
Když uzavřeli NBA, začalo lidem docházet, že to nebude úplně sranda. Pak zastavili NHL, AHL, ECHL už skončila. Čekáme, co bude. Vedení NHL má velký zájem neukončovat sezonu, oni udělají všechno proto, aby se ještě hrálo. Uvidíme...
Hodně lidí používá roušky?
V obchodě ji měli maximálně dva. Je to ale i tím, že se shání blbě. Taky jsem ji potřeboval a bohužel už nesehnal. Objednával jsem nedávno nějaké přes internet, snad zásilka brzy dorazí.
Soutěž je přerušená, haly uzavřené. Jaké pokyny jste dostali od trenérů?
Máme se hýbat, jíst hodně vitamínů, dobře si mýt ruce a nechodit do prostranství s větším počtem lidí. Plníme to a snažíme se být připravení, kdyby se mělo začít hrát.
Jak se udržujete v kondici?
Dostali jsme individuální plán. Třeba cvičit s vlastní váhou. Do veřejných posiloven nemůžeme, chodím ale do hotelové, která sice není nějak super vybavená, ale základní věci, které potřebuju, v ní najdu. Dělám také cviky, které pro mě přichystal můj kondiční kouč ve Finsku.
Čím si kromě posilovny krátíte neplánovanou pauzu?
Pouštím si filmy, seriály, volám si denně s rodiči a kamarády. Čtu knížky, teď momentálně třeba Modlitbu za Černobyl. Já viděl už nedávno seriál, téma mě oslovilo a chtěl se o katastrofě dozvědět víc. V knize je docela dobře popsaný, co se tam tehdy stalo. Není to sice nic příjemného, ale já mám podobně zajímavé knížky rád, můžou mě obohatit. Samozřejmě že bych byl raději na ledě, ale lepší něco, než nic (úsměv).
Brankář Bridgeportu Jakub Škarek.
S rodiči jste v kontaktu často?
Ano, v denním. Minimálně prostřednictvím hlasových zpráv nebo přes WhatsApp. Povíme si vždycky, co se stalo v Česku, jak se měli. Já jim zase vyprávím o trénincích, zápasech. Pokaždé jsou rádi, že mě slyší a já zase je. Jsem taky rád, že si můžu popovídat česky, protože tady žádného krajana nemám.
Nákaza koronavirem se šíří po světě, rodinu máte v Česku. Kdo se teď o koho bojí víc?
Já myslím, že je to vzájemný. Případů nákazy v Sheltonu zatím tolik není, ale rodiče určitě mají obavy o mně a já zase o ně. Člověk neví, kdyby to nedejbože někdo chytil z rodiny, jaký vývoj to bude mít. Věřím, že všechno dopadne dobře.
Český brankář Jakub Škarek vyrazí za pár dnů na hlavní kemp New York Islanders.
Chytáte v zámoří vůbec první sezonu, o to víc vás přerušení soutěží asi bolí...
Mohl jsem odchytat třeba ještě pár zápasů, mrzí mě to, ale tohle neovlivním. Beru situaci tak, jak je. Když už se hrát nebude, aspoň bude delší čas v létě potrénovat a líp se připravit na následující sezonu, která bude taky hodně důležitá pro moji kariéru.
Bridgeportu se v této sezoně nedaří, v tabulce Východní konference je poslední. Nevedlo se ani druhému farmářskému týmu Islanders z Worcesteru, za který jste odchytal čtrnáct utkání. Jste zklamaný?
Bridgeportu ani Worcesteru to letos nelepí. Já celé působení ale beru pozitivně, odchytal jsem dohromady třicet zápasů, což jsem chtěl, tohle byl můj hlavní cíl před sezonou. V zápasech jsem měl hodně práce, z tohoto pohledu to byla určitě nejtěžší sezona, tolika těžkým situacím jsem v kariéře ještě nečelil. Prověřilo mi to taky kondici a zachytal jsem si hodně. Myslím, že mi tohle může jenom pomoct. Nemá cenu se babrat ve statistikách, herní zkušenost čísly prostě nenahradíte. Doufejme, že příští rok bude lepší.
Jakub Škarek
Hodně s vámi trenéři během sezony diskutovali?
Trenér gólmanů Chris Terreri, s nímž jsem tady většinu času pracoval nejvíc, byl se mnou spokojen. Byl jsem rád za každý trénink s ním. Pracovali jsme na řadě věcí, který mi pak pomáhaly v zápasech. Udělal jsem velký pokrok. Vždycky se snažím trenéry poslouchat a zlepšovat co nejvíc. Farma v AHL je pro mě velká škola, hraje se tu jiný hokej než v Česku nebo Finsku. Zkrátka nová zkušenost.
