Článek
Právě snaha vrátit se po zranění, je jedním z problémů, který mentální kouč se svými klienty řeší. Nejeden sportovec totiž dostane strach, aby si záhy nepřivodil další úraz. S tím se také potýkal právě Jelínek. „To zranění bylo velmi nepříjemné, rok jsem nesměl hrát hokej a přiznám se, že pak jsem se hrozně bál, hrozně se mi to vracelo. Já se bál k mantinelu, já se bál kontaktu," vrací se do období, kdy byl aktivním hokejistou.
Zároveň se však věnoval studiu na Fakultě tělovýchovy a sportu na Univerzitě Karlově. „Tenkrát Pavel Wohl trénoval vlastně už Spartu a já jsem měl to štěstí, že mě učil na fakultě a on si toho všiml při praxi a povídá: Mari, víš co, vykašli se na to, už nehraj hokej, staň se trenérem, z tebe bude jednou dobrej trenér," vypráví v Příklepu.
„Takhle mi to v uvozovkách řekl, asi chtěl proto, abych lépe přijal, že už ten hokej nikdy tak hrát nebudu. Tam už se to ve mně začalo lámat a vlastně jsem si uvědomil, že to je cesta být u něj aspoň jednou nohou, což ten trenér je," pokračuje 59letý kouč. „Takže pak jsem dohrával druhou národní ligu ve Slaném už jako hrající trenér," dodává Jelínek, který později působil jako hokejový trenér v extralize a nyní upřednostňuje práci mentálního kouče.
Více k tématu najdete ve videu z pořadu Příklep.