Antoš: Hadamczikův názorový veletoč působí blbě. Největší brzdou českého hokeje je uprděná jistota

Kdybych si pomohl dnes již legendární hláškou z divadelní hry Ivánku, kamaráde: Je rozšíření juniorské nejvyšší soutěže dobrej nápad, je to špatnej nápad, nebo jakej je to nápad?

Rozhodně je to špatnej nápad. Chci říct, že respektuju, že došlo k hlasování, a to nějak dopadlo. To je zásadní, co by mělo zaznít. To ale nic nemění na tom, že s výsledkem nesouhlasím. A to z mnoha důvodů. Taky že jsme na minulých zasedáních sportovní komise vznášeli řadu zásadních argumentů, které měly svou váhu.

Tak si je pojďme projít.

Zaprvé; rozšířením nedojde ke zkvalitnění extraligy. Půjde jen o jinou soutěž s jinými parametry. Dál jsme argumentovali počínáním minulého vedení, že měnilo formát soutěže během rozehraného ročníku. To prostě není správné! My všichni na sportovní komisi, kteří jsme s tím nesouhlasili, jsme měli pocit, že tohle by se mělo změnit. Mělo by to prostě být čitelné a s tím souvisí další věc.

Která?

Vždycky, když se nějaká soutěž takovým způsobem otevře, měla by mít nějaký doběh. Abychom do budoucna věděli, co daná změna přinesla. To teď nemůžeme vidět.

Byť u posledního jednání sportovní komise, na němž proběhlo hlasování, jste přítomen nebyl, na spoustě předešlých ano. Jaké byly hlavní argumenty Hadamczika, Šlégra, Reichla a dalších, kteří hlasovali pro rozšíření extraligy?

Že v té soutěži, když se rozdělí na dvě skupiny po osmi a následně na lepších a horších osm týmů, bude pořád o co hrát. Že v každé části sezony bude velký tlak, aby hráči hráli. A za další, že dostaneme víc kluků a klubů a do hry.

Chápu, že s lichým počtem klubů v obou skupinách by v každém kole vždy jeden z nich stál. Jinak ale, přiznám se, těm argumentům moc nerozumím...

Já v tom taky nevidím to, co všichni od začátku chtěli; tedy zkvalitnění extraligy. Pokud neuvolníme hráče, aby se na trhu mohli volně pohybovat, aby mohli přecházet z mládežnických kategorií a nebyli za to trestáni tím, že je rodiče musí vyplácet, tak prostě stejně ty nejlepší hráče do klubů nedostaneme. Musíme udělat zásadní krok, kterým je nabídka takové soutěže, aby nám kluci neodcházeli ven. Aby odešli jen ti opravdu špičkoví hráči, kteří zamíří do Kanady nebo třeba do Švédska. Ti zbylí nám musí zvyšovat kvalitu soutěže. Jenže my je neumíme udržet, tak se teď přichází s hráčem na výjimku v juniorce.

Dva tzv. overage hráči můžou být staršího věku, musejí ale splňovat podmínku, že mají smlouvu s A týmem daného klubu, nebo tři roky působí v klubovém dorostu či juniorce. Jak na tuto novinku nahlížíte?

Jsou na to dva pohledy. Ten první má třeba Alois Hadamczik. Představuje si, že onen starší hráč by normálně mohl hrát extraligu dospělých, ale zrovna je třeba po zranění nebo mimo formu a v daný moment nemá šanci prosadit se do A týmu. Tak prostě bude hrát extraligu juniorů a do té dospělých se třeba v budoucnu vrátí. A k tomu je dovětek, že starší hráč extraligu juniorů zkvalitní, když je výkonnostní úrovní nad juniory

Opačný názor měla Plzeň a její sportovní manažer Tomáš Vlasák...

Plzeň byla naprosto jasně proti. Argumentuje, proč by měli starší kluci hrát v juniorce. Trošku v tom vidím pohled, aby si v ní extraligové kluby neobehrávaly lidi, kterým jen chtějí o rok o dva prodloužit kariéru. Vždycky je to o nastavení klubů. Pravdou je, a mluvil o tom na sportovní komisi Pavel Geffert (hlavní manažer oddělení rozvoje U6 – U20, manažer Akademií Českého hokeje a hlavní trenér reprezentace U19 - pozn. aut.), že úroveň juniorské extraligy se zúžením na 14 týmů nezvedla. Tzv. overage hráči by ji zkvalitnit mohli, což se ale rozhodně nedá říct o rozšíření soutěže na 16. To se nám jen bude líp organizovat soutěž, aby ji hrálo osm týmů nahoře a osm dole.

Přestože vy s rozšířením nesouhlasíte, sportovní komise vystupuje jako celek, takže i vy jste podepsaný pod doporučením zvednout počet týmů. Uvažoval jste nad tím, jak budete vypadat v očích hokejové veřejnosti, když necelý půlrok od zeštíhlení juniorské extraligy bude nejspíš obratem zase rozšířena?

Takové otázce zcela rozumím a přesně tohle jsme na sportovní komisi říkali: „Proboha, vždyť zase měníme soutěž a to, co jsme nechtěli, se najednou znovu děje." A podepsaní jsme pod tím všichni, tedy i ti, kteří se spoustou věcí nesouhlasí. To fakt není úplně dobré, i když zodpovědnost někdo na sebe vzít musí. My jako sportovní komise jsme ale jen poradní orgán, což pan Hadamczik několikrát řekl. Rozhodnutí je na straně výkonného výboru. Na druhou stranu, pokud chceme s něčím pohnout, musejí to dělat lidi, kteří aspoň někdy děti trénovali.

A ne bafuňáři...

Přesně tak, ti vůbec nevědí, co pro kluky z juniorky znamená boj o dospělé áčko, nebo vypadnout a přestat hrát hokej. Přijde mi, že se to strašně bagatelizuje a říká se, že se nic nestalo. No stalo! Vždyť v minulosti se třeba zrušil celý ročník a ten pak už nemohl hrát, protože ti kluci například neměli řidičák a nemohli cestovat. Musíme přemýšlet a nastavit parametry dopředu, aby byly čitelné a rodiče a děti se mohli připravit. Ne to každý rok měnit.

Zmiňoval jste Aloise Hadamczika. Ten v roce 2019 prohlásil, že „čtyři roky přemlouvám výkonný výbor, že se extraliga juniorů musí zúžit na 14 týmů." Šmik, o tři roky později ji chce rozšiřovat. Jak na vás takový názorový veletoč šéfa tuzemského hokeje působí?

Blbě. V pondělí, když jste u vás s tímto tématem vyšli ven, mi volalo několik opravdu dobrých hráčů, které nechci jmenovat, a ptali se mě, co se to jako děje. Že to jde úplně proti tomu, co se tady v poslední době říkalo. A pro mě to je opravdu špatné rozhodnutí. O to hroší, že prezident (Hadamczik) po zúžení dlouho volal a teď chce soutěž sám rozšiřovat. Opakuji, má na to právo. Nevím, co v tom vidí za kvalitu. My ostatní, kteří s ním v tomto bodu nesouzníme, vidíme, že to zlepšení nepřinese. I tak by ale nebylo rozumné se teď naštvat, že děláme krok zpátky a chtít třeba kvůli tomu ukončit své působení ve sportovní komisi. Ne, měli bychom v ní naopak dál ostatní přesvědčovat o nutnosti razantních změn.

Mluvil jste o nutnosti uvolnění pohybu hráčů. Souhlasíte s někdejším útočníkem a dnes agentem Michalem Sivkem, že pokud se nezmění přestupní řád, na což ale mezi kluby není vůle, kvalita juniorské extraligy se nezlepší ani s pouhými deseti účastníky?

Ano a přesně tenhle argument jsem na sportovní komisi říkal. Pokud neuvolníme trh s hráči, můžeme snižovat počet týmů, jak chceme, a stejně se nic nezmění. Kluby budou mít jen své hráče a ti šikovní z ligy juniorů se do extraligy nedostanou. Mužstva si je nevyberou. My jsme opravdu jeden z mála států; možná poslední v Evropě; kde se za děti platí. Vždyť je to úplný nesmysl!

Vysvětlete lidem, kteří do toho třeba tolik nevidí, co konkrétně znamená uvolnit trh s mladými hráči?

V tuhle chvíli jakýkoliv mládežník nemůže po skončení sezony svévolně odejít z klubu do klubu, ale rodič nebo jeho nový klub za něj musí vyplatit určitou tabulkovou cifru. Pohybuje se od desetitisíců za žáka až po půl milionu za juniora. A tím, že se za děti musí platit, se omezuje jejich pohyb. Přitom volný pohyb je jedna za stěžejních věcí, abychom se pohnuli v kvalitě soutěže.

Máte dojem, že řadě lidí s rozhodovacími pravomocemi nejde ani tak o český hokej, jako spíš o svůj klub?

No jasně! Je to vidět už jen na seniorské extralize, kolik v ní působí cizinců. V průměru jich nastupuje přes 60 na kolo. Pokud bychom mysleli na český hokej, tak majitelé klubů jako první uvolní cizince a nechají si třeba jen jednoho dva. A takhle to budeme držet třeba pět let a pak si vyhodnotíme, jestli to pomohlo a budeme to řešit dál.

Jenže to je začarovaný kruh, pokud se nezruší tabulkové odstupné...

Řeknu vám jednu ověřenou věc. V roce 1993 po otevření hranic odešla spousta hráčů do zahraničí vydělat si peníze. V tu chvíli kluby moc neměly s kým hrát, a tak postavily všechny mladé kluky, které měly. Najednou se v lize objevili Kaberle, Židlický a další, kteří pak dlouhá léta hráli; ti šikovní; v NHL, ti méně šikovní v extralize. Za pět let bylo Nagano. Za pět let! Prostě jenom proto, že v nějakou chvíli se otevřela soutěž mladým. Když teď někdo tvrdí, že dnešní mladí na to nemají? Je to jen o klubech, jak s nimi budou pracovat. O prvním kroku, nebát se toho. Jenže na sportovní komisi jsem poznal, jak se všichni bojíme změny.

Jak to myslíte?

Že ta změna je to nejhorší, co by mohlo přijít. Že je vlastně lepší uprděná jistota, než podpořit zásadní zvrat. A právě to svázání s minulostí a neochota udělat zásadní radikální změnu, která by třeba první dva roky znamenala trápení, ale pak by přinesla rychlejší hokej, je největší brzda českého hokeje.