Hlavní obsah

Obrovská úleva, přiznal Pešán. A mluvil i o popravě hrdiny, svých lodičkách a strachu o Vránu

Riga/Praha

Před třetí třetinou za nepříznivého stavu 0:2 by na ně vsadil jen málokdo. Jenže čeští hokejisté ukázali v zápase se Švédy na MS v Rize obrovskou vůli a charakter a čtyřgólovým obratem v závěrečné dvacetiminutovce výběr Tří korunek šokovali. „Jsem šťastný, že jsme konečně našli způsob, jak vyhrát zápas, přestože jsme byli ve velmi těžké situaci. Zvládli jsme to díky týmovému duchu,“ chválil své svěřence trenér nároďáku Filip Pešán.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Trenér Filip Pešán při utkání se Švédy.

Článek
Fotogalerie

Cítíte velkou úlevu?

Úleva to je samozřejmě obrovská. I první dvě třetiny jsme pracovali velmi dobře, takže moje emoce nebyly zlé, ale na druhou stranu jsme byli dole o dva góly. Hledal jsem víru, že dobře pracující tým nakonec dokáže cestu najít. Povedlo se, takže velká úleva. Je to další malý krůček, ale ještě jsme nic nevyhráli, jen jeden těžký a velmi důležitý zápas. Musíme se dobře připravit na další dny.

Věříte, že čtyřgólový obrat může být zlomovým momentem celého turnaje?

Jednoznačně budu věřit, že tohle by mohl být moment, který láme turnaj. Na druhou stranu si myslím, že víc než momenty láme turnaj tvrdá práce. A tu jsme dnes ukázali, na ledě jsme nechali všechno a zaslouženě zápas otočili.

Jak jste si dokázal nepřipouštět po druhé třetině do hlavy černé myšlenky?

Vzal bych to z druhé strany. Nemůžu se sebrat a před tým přijít zlomený jak puška, že už je konec, když ještě není. Stejně jako všichni hráči jsme přišli do kabiny a chtěli zápas otočit. Pomohla nám hned první přesilovka a pak už se rozběhl stroj, který fungoval skvěle celou poslední dvacetiminutovku.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Češi se radují z gólu proti Švédům. Zleva Matěj Stránský, Filip Chytil, autor branky Jakub Vrána a Libor Šulák.

Byla právě přesilovka, o níž jste během druhé přestávky věděli, že budete mít k dispozici, impulsem, k němuž jste se upínal? Že to může být moment, který vás vrátí do hry?

Byl to impuls, k týmu jsme až skoro ve vtipu mluvili, že máme plán, že hned na začátku dáme v přesilovce branku a pak postupně přidáme další. Pak nás ale zaskočilo, že systém na vnitřním okruhu v hale ukazoval, že místo přesilovky budeme naopak hrát oslabení. Proto jsme celý náš plán museli překopat a šli na led s tím, že budeme hrát oslabení. A najednou se situace změnila. Byl to trochu chaos, ale přesilovka nás v podstatě zachránila a gól Kuby Vrány nakopnul. Věřil jsem, že první gól může nalít hodně energie do žil hráčů a pak už to bude o tom, jestli dotlačíme vyrovnávací branku, nebo nám naopak Švédové z našeho tlaku ujedou. Stala se první varianta a jsem za ni moc rád.

Na kolik vám vyskočil tep v závěru utkání, když jste se za stavu 3:2 bránili místy až drtivému tlaku soupeře?

I když se snažím nejančit, tak musel být vysoký. Emoce se totiž v člověku vaří. Ale sám se uklidňuju tím, že to odehrají hráči na ledě, že to bych tam musel skočit v lodičkách... (směje se)

Je ve finále takový obrat cennější, nežli hladké vítězství?

Není. Okamžitě bych zápas vyměnil za hladší vítězství. Stejně jako získané body do tabulky mě hrozně těší i předvedená hra po celých šedesát minut. Byť jsme byli o dva góly dole, naše hra se stupňovala a měla parametry, které snesou kritiku. Zaslouženě jsme zápas otočili. Jsem šťastný za body, stejně jako za fakt, že postup do čtvrtfinále máme ve vlastních rukách. Jak už jsem ale řekl, je to jen první krok, čekají nás další důležité. S takovým projevem ale máme šanci.

Jak byste hodnotil výkon Jakuba Vrány, u něhož nebylo jasné, jestli vůbec kvůli problémům s ramenem nastoupí. A on nakonec nastartoval obrat gólem na 1:2...

Byl jsem s Kubou domluvený, že do zápasu půjde a budu ho nasazovat podle průběhu utkání. Mít ale Kubu Vránu jen na střídačce je velký luxus, takže jsem ho z původní pozice třináctého útočníka začal víc a víc nasazovat do různých formací. Hlavně do útočného pásma. Kuba se rozehrál k vynikajícímu výkonu a potom už nebyla žádná šance ho z ledu sundat.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Zleva FIlip Zadina, Jiří Sekáč, střelec branky Jan Kovář, Dominik Kubalík, Filip Hronek.

Nehrklo ve vás v první třetině, když se v jednu chvíli svíjel bolestí, že pro něj zápas skončil?

V našem obranném pásmu mu na dlouhou hokejku trefili rameno a já se opravdu bál, že jsme o něj přišli. Naštěstí se tak nestalo a v závěru už jsem ho pošetřil, aby ve zdraví dohrál. Uvidíme, jak na tom bude dál.

Co říci k Lukáši Klokovi, jehož faul v první třetině Švédové potrestali gólem na 2:0. Následně jste jej na čas posadil, aby se ve třetí třetině vykoupil vítězným gólem...

(Jeho posazení) Byl impuls týmu, že nemůžeme být takhle hloupí, že nemůžeme takhle nesmyslně faulovat. Nic neřešícím zákrokem... Jsou to věci, které můžou otáčet nejen zápasy, ale celý turnaj. Byl to impuls týmu, taková veřejná mini poprava. Lukášově hře ale hrozně fandím a respektuju ho jako obránce, takže jsem ho potom vrátil do hry. A jsem rád, že jsem tak učinil.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Sportcz (@sport.cz_ig)