Zjizvená tvář bojovníka. Valhalla přijala švédského hokejového krále

Švédská legenda zemřela v 71 letech na amyotrofickou laterální sklerózu. Salming ale i s neudolatelným protivníkem bojoval do poslední chvíle, jak byl zvyklý ze své mimořádné hokejové kariéry.

Maple Leafs nikdy nepřestanou být vděčni někdejšímu skautovi Gerry McNamarovi, který se na konci roku 1972 vydal na obhlídku do Skandinávie. Zápas švédské ligy, na který se kanadský návštěvník chystal, byl přeložen a vyslanec NHL se vydal na utkání, jež původně vidět neměl. Po něm už nadšeně telefonoval do Toronta: "Mám tu borce, co se vyrovnají hráčům z prvního kola draftu!"

Kromě Salminga si v týmu Brynäs vyhlédl ještě útočníka Ingeho Hammarströma. S oběma Maple Leafs před sezonou 1973-74 uzavřeli smlouvy.

Salming byl zvyklý na drsné podmínky už od dětství. Vyrůstal v Kiruně za severním polárním kruhem, kde se jeho děda živil chovem sobů. Salmingův otec zahynul při důlním neštěstí, když bylo Börjemu necelých šest let a matka živila rodinu z platu servírky.

V NHL se elegantně bruslícímu Švédovi opravdu nedostalo vřelého přijetí. V násilnických dobách soutěže, kterým vládli drsní Broad Street Bullies z Philadelphie, byli Evropané považováni za změkčilé a ustrašené. Prakticky v každém zápase ve své první sezoně čelil Salming nemilosrdným výpadům. Hned při druhém startu v NHL se pak dokonce utkal s nejobávanějším desperátem Flyers Davem Schultzem, aniž by tušil, kdo se to po něm sápe.

"S Ingem jsme přijeli do NHL v době, kdy byla nejnásilnější. Doma jsem byl považován za rváče, ale proti těm bestiím jsem vypadal jako poseroutka," popisoval Salming ve své knize Krev, pot a hokej z roku 1991.

"Než vhodili buly, Schultz na mě zíral. Když jsme bojovali o puk, přetáhl mě hokejkou. Já mu to u mantinelu vrátil. Najednou měl šílený pohled a seknul mě do prsou," popisoval Salming souboj s hráčem přezdívaným Kladivo.

I krátký záznam z potyčky se Schultzem, kterou nakonec utnuli sudí, ukazuje, že Salming si s sebou do NHL strach rozhodně nepřibalil.

"Skončilo to remízou, ale pro mě to bylo velké vítězství. Ukázal jsem, že nikomu nebudu dělat boxovací pytel." Na Salminga to později zkoušeli i další výtečníci, kteří měli dojem, že je předvojem vlny evropských hráčů, která domácím dřevorubcům sebere práci. Přezdívka 'Švédský srab' ale rychle upadla do zapomnění. Její nositel byl totiž přesným opakem zbabělce.

"Tvrdě hájí naše obranné pásmo, diriguje hru, blokuje střely. Nikdo v lize to neumí líp," chrlil superlativy o Salmingovi spoluhráč Paul Henderson. "Co je pro Boston Bobby Orr, to je pro nás Salming," neváhal říct kouč Maple Leafs Red Kelly.

Pro fanoušky Toronta se stal švédský zadák velmi rychle ikonou. Když v reprezentačním dresu nastupoval v Torontu v úvodním zápase Kanadského poháru 1976 proti USA, fanoušci mu připravili několikaminutové ovace.

"Za svou velikost ale platí někdy až příliš velkou cenu," řekl legendární bek Montrealu Larry Robinson.

V NHL utrpěl Salming řadu krvavých zranění, to nejhorší v listopadu 1986 v souboji s Detroitem. A diváci utkání jen lapali po dechu.

Bek Toronta zůstal ležet před brankářem, vzápětí útočník Red Wings a současný kouč Rangers Gerard Gallant ztratil rovnováhu a bruslí šlápl Salmingovi na obličej.

"Stačil centimetr jiným směrem a byl bych bez pravého oka. Nebo o čtyři centimetry dál a Gallantova brusle by mě zasáhla do krku," poznamenal Salming, kterému lékaři sešili obličeji více než 250 stehy.

Borja, jak mu říkal český spoluhráč Miroslav Fryčer, ale v proslulém rozhovoru, který reportérům poskytl v županu s hrozivě oteklou tváří, vážnost svého poranění zlehčoval.

"Po druhém zranění v obličeji jsem vždycky říkal, že bude ještě třetí."

Salming se stal druhým Evropanem (po Vladislavu Treťjakovi) a prvním evropským hráčem NHL uvedeným v roce 1996 do Hokejové Síně slávy. V 57 letech se stal i členem nejlepší pětky mezinárodní hokejové historie, která byla vyhlašována na mistrovství světa 2008 v Quebeku. Na ceremoniál tehdy dorazil vyrýsovaný jako v dobách své největší slávy.

Aktér 1148 zápasů v NHL nikdy nepůsobil povýšeně, i když právě on byl jedinečným průkopníkem, který prošlapával svým následovníkům trnitou a nebezpečnou cestu. Nevyhrál sice Stanley Cup ani nezískal Norris Trophy pro nejlepšího obránce NHL, ale víc ho mrzelo, že nekývnul na nabídku stát se kapitánem Toronta. Když mu později volal Mats Sundin, zda má přijmout nabídku nosit céčko u Maple Leafs, hned mu řekl: „Nesmíš udělat stejnou chybu jako já!"

Salming byl pro švédské hokejisty mentorem, vzorem i kámošem. Často se stávalo, že krajan draftovaný Torontem dostal osobní pozvánku, aby se stavil na večeři. Při ní padlo pár drinků a mládenec si vyslechl pár historek a cenných rad do kariéry.

Nedávná a definitivně poslední návštěva smrtelně nemocného Salminga v Torontu byla ukázkou vzájemné lásky, jaká může panovat mezi fanoušky klubu a hráčem ještě dlouho po konci jeho kariéry. Gesto Maple Leafs, kteří do úvodní sestavy proti Vancouveru poprvé v historii klubu nasadili kompletní švédskou pětku, bylo dojemné i symbolické.

„Börje byl můj idol. Ale až ve chvíli, kdy jsem skončil s hokejem a vídal se s ním častěji, jsem poznal, jak milý, laskavý a starostlivý člověk to je," řekl držitel sedmi Norris Trophy a vítěz čtyř Stanley Cupů Nicklas Lidström.

Ve čtvrtek na Den díkůvzdání dorazila skličující, ale nevyhnutelná zpráva. Švédský hokejový král se odebral na Valhallu.