Článek
Jaká je na Floridě kolem vás situace?
Je to nejspíš velmi podobné jako v Česku. Ale jsme asi ještě trochu 'pozadu'. Není tu např. zatím vyhláška, že se musí nosit roušky. Ale jinak se opatření přibližují tomu, co je v Evropě. Pokud možno nevycházet, chodit jen pro nejnutnější věci a zůstat doma a chránit se tak proti nakažení.
Nepřipadáte si ze dne na den jako v nějakém katastrofickém filmu?
Rychlost šíření zaskočila všechny. Taky se ukázalo, že Číně se nedá věřit. Nevím, jestli to u nich bylo podcenění, nebo neupřímnost. Mohli světu pomoct, kdyby byli otevření a řekli, co se u nich děje. Na druhou stranu už je na to pozdě. Ze začátku, kvůli tomu, že je to koronavirus a je příbuzný se SARS a s MERS, tak tomu lidi nepřikládali takovou vážnost. Při epidemiích v těch letech 2003 a 2013 se nenakazilo zdaleka tolik lidí a podařilo se to velmi rychle zastavit. Tohle asi hrálo roli, lidi to podcenili a teď si ty následky neseme všichni.
Cítíte ve svém okolí, že lidé jsou vystrašení?
Tím, že je člověk doma, tak nemám úplný přehled, ale hodně se bavím s lidmi z Česka i s Američany... Bojí se všichni. Je to nepříjemné z několika důvodů. Ty dopady budou obrovské, co se týká zdravotnictví, bude řada mrtvých. A druhá věc je pak ekonomická stránka. To se bude muset následně řešit, až se podaří tu pandemii aspoň do určité míry zvládnout.
Z celé Ameriky mezitím chodí zprávy, jak lidé vykupují zbraně. Je to stejné i na Floridě?
Určitě jo. To je jedna z věcí, která je typická pro Ameriku. Je tu obrovské kvantum zbraní mezi obyvatelstvem. To je další věc, které se člověk musí obávat. V případě, že by se situace nějak vyhrotila, tak nikdy nevíte, co se může stát. Tady nejde ani o jídlo, toho je dost jako vždycky. Spíš jsou tady vyprodané zbraně a munice. A pak taky toaletní papír a dezinfekční prostředky. Všechno ostatní je tu ve stejném množství jako normálně. Nejsme teď sice v takové situaci, že by se člověk musel bát, ale všechno se mění ze dne na den a nikdo neví, co bude. Oni ani ti lídři to pořádně nevědí, všechno jsou to jen domněnky. Situace se bude ještě vyvíjet a my se jí budeme snažit přizpůsobit.
Nepřijde vám někdy, že přísun negativních zpráv, které se teď na člověka valí, je až neúnosný?
To určitě, ale to je celosvětově. Média v tom hrají velice negativní roli. Většina lidí by se asi shodla na tom, že těch zpráv je tak 95 procent negativních a o těch pozitivních věcech se vlastně nepíše. To je asi normální pro tuhle dobu, ale situaci to moc nepomáhá. Na druhou stranu je mi jasné, že třeba v New Yorku nebo právě v Itálii určitě moc pozitivních věcí ani nenajdete. Musíme jen společně doufat, že vědci rychle na něco přijdou, aby se to podařilo zvládnout.
V Evropě si na počátku pandemie řada lidí stěžovala na nedostatek informovanosti ze strany úřadů, jak je to u vás?
Tady se monitoruje všechno. Občas si ale říkám, jestli ta informovanost pomáhá, nebo ubližuje... Čísla nakažených jdou samozřejmě nahoru tím, jak se testuje, ale ty skutečně přesné počty mohou být úplně jiné. Spousta lidí to má, ani o tom neví. Když se neustále mluví o smrtnosti, tak to pak lidi v jejich vnímání strašně ovlivňuje. Já jsem přesvědčený o tom, že to mají daleko větší počty lidí, než jsou oficiální údaje. A jsem si jistý, že třeba v Číně to bude určitě mnohem víc než 80 tisíc lidí. Zprávy ohledně úmrtnosti jsou pak zavádějící. Nikdo neví, kolik je skutečně nakažených.
Ve Spojených státech hodně sílí kritika na adresu prezidenta Trumpa. Také si myslíte, že Bílý dům situaci nezvládá?
Já nevím. Tady se Trumpova slova hodně překrucují a je v tom spousta politiky. Na tohle ale nebyl připravený žádný stát, žádný politický systém. Za posledních sedmdesát let od války s něčím takovým v západní civilizaci nebyl nikdo konfrontován. Amerika už ale aktivovala plán, kdy výrobci aut budou vyrábět plicní ventilátory. Vláda reaguje na situaci, která nastala, a nikde na světě to není jinak. To mi spíš vadí jiné věci.
A to?
Jak dlouho se to tutlalo a v Číně nějakou dobu tvrdili, že tam není přenos z člověka na člověka. Kdo cestuje a jezdí po světě, tak ví, že Číňany potkáte všude. Já je potkal v poušti v Nevadě, v Itálii, všude, kde jsem byl. Myslím, že ani nebylo realistické to zastavit, pokud by to neudělala Čína sama. I když ani oni asi úplně netušili, že to bude takhle nakažlivé. To už ale nejsou ty zásadní věci, které je třeba řešit. Jde hlavně o to, aby se našly adekvátní léky a do budoucna účinné očkování.
Jako otec dvou dcer teď v době uzavřených škol jistě zažíváte i nástrahy domácí výuky.
Já jsem jeden z těch šťastných, co už má docela velké děti - 14 a 20 let. Takže moji pomoc už moc nepotřebují. Ale mám kamarády s malými dětmi, a to je pak těžké donutit sedmiletého kluka, aby se doma učil na počítači. Manželka se vždycky učila s dcerami a vím, co jí to stálo úsilí. A to byly jen domácí úkoly. Oni se tomu ale přizpůsobují děti i ti učitelé. Nikdo nebude v téhle chvíli, pokud to dítě nezvládá, grilovat rodiče, že musí být všechno hotové. Přizpůsobujeme se všichni věcem, o kterých jsme před třemi měsíci netušili, ale to je realita této situace.
Po kariéře jste začal trénovat malé hokejisty, také jste jim připravil individuální plán, aby doma nezlenivěli?
My měli trochu štěstí v neštěstí, že v době, kdy už to začalo být problematické, tak jsme měli ukončenou sezonu. Jsme v programu spojeném s privátními školami, takže zodpovědnost přešla na ně. V tu chvíli byly jarní prázdniny, takže i řada zahraničních studentů odletěla zpátky do Evropy. Důsledky tohoto období ale budou obrovitánské. Všechny to tady ovlivní na hodně dlouhou dobu.
Na Floridě je početná enkláva bývalých českých hokejistů. Jak tyhle časy společně prožíváte?
Bydlí tady Martin Havlát, Tomáš Fleischmann, Radek Dvořák. Na západní straně Floridy je Venca Prospal, Standa Neckář, Filip Kuba, Pavel Kubina, ale jsou tu i další. Je to pro nás blbý, všichni se vždycky těšíme, až dětem skončí škola, že můžeme letět na léto do Česka. Letos ale nikdo neví, jestli to vůbec bude možné. Vždycky se říká, že je na prvním místě zdraví. Ono se to bere na lehkou váhu, ale tahle situace to jen potvrzuje. Musíme počkat a snažit se dělat, co nám autority, které to mají na starost, říkají. Snažit se ochránit a dodržovat zásady.
Právě na Floridě ale spousta lidí ještě před pár dny na tohle moc nedbala. Pláže u Miami byly narvané.
Taky mě zlobí a štve tahle neposlušnost, hlavně těch mladších lidí, kteří během jarních prázdnin, kdy už to bylo vážné, tak si dělali party na plážích. To není věc, která by té situaci pomohla. Snad to ti mladí ale konečně začnou brát vážně. Důsledky můžou být katastrofální třeba ne pro ně, ale pro lidi, na kterých jim záleží. Pro jejich rodiče, prarodiče... To je ale na každém člověku, jak se k té situaci postaví.
V NHL mezitím hráči stále živí naději, že se přerušenou sezonu ještě podaří obnovit. Sdílíte jejich optimismus?
Moc reálné to asi není. Někdo sice tvrdí, že jak ten virus rychle přišel, tak může zase odejít a stát se může spousta věcí. Za dané situace to tak ale nevypadá. V tuhle chvíli bych to neviděl moc optimisticky.
