Vzlety a pády hokejisty Vrány. Výprask v brance, radost ze Stanley Cupu i kritika za hvězdné manýry

Byl to krutý výprask.

Byl to však výprask hokejový, při němž Jakub Vrána coby šestiletý brankář Slavie dostal od sparťanských rivalů potupných 12 branek, a tak se jednou pro vždy rozhodl: "Už tam nevlezu." A když se k tomu přidalo, že ve Slavii bylo v období po zlatém hattricku dětí jako smetí a on to měl mnohem blíž do Letňan, tak i rovnou změnil klub. A Zbyněk Zavadil, tamní zkušený mládežnický kouč, v něm hned po druhém tréninku rozpoznal klučinu, který má mnohem větší talent góly dávat, než jim nepříliš úspěšně zabraňovat.

"Byl dobře postavený na bruslích, při ráně se díval na bránu. Bylo to v něm, protože rození kanonýři v sobě mají něco navíc. Do dvou let byl nejlepší ve svém ročníku, hrál o dvě kategorie výš," vzpomínal Zavadil v roce 2018, když Vrána přivezl do Letňan Stanley Cup. "Všichni hráči, kteří to někam dotáhli, musí mít lásku ke sportu. Musí tomu obětovat všechno. A to on dělal. Jeho mohlo porazit jedině zranění, nebo ženská."

Přidával si tréninky, klidně přespával na zimáku u ledařů, aby tu mohl trávit víc času. Na soustředěních si nosil do hotelu branku a ještě na pokoji si do noci střílel molitanovým míčkem. Letňany se s ním v sestavě pravidelně probojovávaly na finálové turnaje žákovských kategorií, on býval nejlepším střelcem, ač byl o dva roky mladší než soupeři. A už coby prvoročák v mladším dorostu hrával extraligu za ten starší.

Zkrátka výjimečný talent k pohledání.

Na světovém šampionátu osmnáctiletých v roce 2014, kde Češi získali stříbro, byl nejlepším střelcem turnaje. Dal jich osm, zatímco kupříkladu jeho věrný kumpán David Pastrňák ani jediný. I na následném draftu šel na řadu dřív než kamarád, se kterým byli a jsou často porovnávání. Koneckonců šli do NHL stejnou švédskou cestou a i oni sami mají navzdory přátelským vztahům v sobě zakořeněnou rivalitu.

Jenže právě konec června 2014, kdy si ve Wells Fargo Center, domovině týmu Philadelphia Flyers, týmy vybíraly brance do NHL, možná leccos změnil. Po Vránovi v prvním kole sáhl Washington, Pastrňáka si zanedlouho vzal Boston. "Do osmnácti let byl David za Jakubem. Na draftu, reprezentacích, ale pak... Proč? Protože ho Washington poslal na dva roky na farmu, což ho strašně zabrzdilo. Hrozně ho tím otrávili a chvílemi dokonce uvažoval, že se vrátí do Evropy. Byla to pro něj velká krize, protože viděl, jak jeho parťák David Pastrňák hraje stabilně v Bostonu, a on se musel trmácet v AHL," vyprávěl loni osudový kouč Zavadil pro iDNES.cz.

A když už konečně šanci v Capitals dostal, stejně se musel na ledě časově uskromnit, protože jen těžko někdo zpucuje Ovečkina, že si protahuje střídání.

Alespoň zisk Stanley Cupu pro něj byl sladkou odměnou.

Na led za ním tehdy přišla i maminka Jana, která měla za sebou statečný a úspěšný boj s rakovinou lymfatických uzlin. On s ní a sestrou prožívali dojemné chvíle.

A věřil, že teď se situace obrátí.

Stejně jako mnozí fanoušci zase doufali, že se v něm skrývá budoucnost reprezentace.

S nadšením přijel na světový šampionát do Bratislavy, hned ve svém premiérovém zápase za národní tým dal dva góly Švédům a pomohl k výhře 5:2. Kdekdo čekal, že je to vzlet vzhůru. Že je prostě plejer, který když to na červené nakopne, tak se dějí věci.

Jenže vzápětí kouč Říha roztrhl jeho spojení s Kovářem a Kubalíkem, neboť "měl sen" a povolal z dovolené Milana Gulaše. Vrána ztratil pevné místo, navíc v médiích rezonovala ostrá kritika trenéra Marka Sýkora, jenž pro Sport uvedl: "Jsem z něj těžce zklamaný. Nejde do souboje, není vidět. Pár okamžiků mi stačilo k ujištění v názoru, že má manýry hvězd. Čeká prakticky jen na nahrávku do jízdy, kdy uplatní svoji střelu."

Vrána se příliš nebránil. "Já toho člověka neznám, nikdy jsem se s ním nebavil. Nechci ho soudit jako on mě. Možná to tak vidí, ale smysl si něčí názor moc brát do hlavy." Nicméně čtvrtfinále jen sledoval z tribuny.

Lepší to v reprezentaci nebylo ani o dva roky později pod koučem Pešánem, kterého prý navíc zděsil tím, když před turnajem řekl, že si jede pro zlato. Letos to zopakoval a vysvětloval: "Já to říkám vždycky, že cíl má být jasný a s ním tam musíte jet. Krůčky jsou k tomu postupné, ovšem hlava musí být nastavená od začátku."

Na leckoho působil až příliš sebevědomě, nicméně možná právě tato spíše v zámoří ceněná vlastnost mu pomohla překonat řadu zdravotních strastí včetně dlouhého loňského laborování s ramenem. "Je to hodný, pokorný kluk. Mrzí mě, že na někoho prý působí namyšleně, ale tak to není. Je jen zdravě sebevědomý," řekla jeho maminka Jana Vránová pro iDNES.cz.

Jenže navzdory získanému bronzu Vrána ve Finsku herně propadl. I od Sport.cz dostal čtyřku a v hodnocení stálo: "Útočník Detroitu se trápil. Měl i defenzivní výpadky, ale zklamal hlavně v koncovce. Několikrát se dostal do dobrých šancí nebo samostatných úniků, jenže trefil se pouze proti Norsku."

Zatímco kamarád Pastrňák, který kdysi přespával u Vránů doma, byl hvězdou šampionátu. Nicméně v létě Vrána s nadšením mluvil o nadcházející sezoně i o tom, že je konečně zdravotně v pořádku, že měl čas se důkladně připravit.

Teď ho ale čeká mnohem těžší zápas než na ledě. "Všichni hokejoví fanoušci tak mohou doufat, že Vrána najde pomoc, kterou potřebuje, aby mohl žít zdravý a naplňující život - na ledě i mimo něj," napsal portál The Hockey News.