Hlavní obsah

Vysoká škola ekvilibristiky! Kapitán Floridy předvedl v New Yorku asistenci sezony

Tak z toho spadla brada spoluhráčům, soupeřům i divákům. Kapitán nejlepšího týmu NHL z Floridy se v Madison Square Garden předvedl jako ekvilibrista světového formátu. Asistence finského útočníka Aleksandra Barkova patří do pokladnice nejtřpytivějších klenotů této sezony.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

Kapitán Floridy Aleksander Barkov předvedl v utkání NHL fantastickou přihrávkuVideo: sntv

Článek

Hosté potvrdili formu výhrou 4:2, jejich lídr pak aktuální pohodu Panthers proměnil v naprosto výjimečný kousek, kterým rozleptal domácí obranu. Ve 31. minutě za stavu 1:0 pro Rangers, když na trestné lavici seděl za podražení domácí zloduch Matt Rempe, dostal Barkov přihrávku do útočného pásma od Cartera Verhaegheho a pak se začaly dít věci.

Osmadvacetiletý floridský lídr si puk přizvedl bekhendem, ve vzduchu si ho forhendovou stranou hokejky obhodil kolem K'Andre Millera, bekhendem zase sklepnul na led a kolem Vincenta Trochecka poslal puk Samu Reinhartovi na 43. gól sezony! S touhle show by Barkov rovnou mohl na Broadway.

„Pořád jsem v šoku. Bylo to úplně šílené. (Barkov) asi ani nechápe, jak moc to bylo ujeté. Je tak nonšalantní, že to nejspíš bral jen jako další běžnou asistenci. Ale na reakci týmu bylo poznat, že to byla mimořádná akce,“ řekl útočník Panthers Ryan Lomberg.

„Tohle je jedno z míst, kde nepotřebujete žádnou extra motivaci. Když přijedete do New Yorku a do nejslavnější arény, je vždycky zábava tu hrát, ať se děje cokoli,“ řekl Barkov, který se podle toho taky zařídil.

Panthers podruhé v sezoně přemohli nejlepší tým Metropolitní divize, vyhráli 15 z posledních 17 zápasů, víc bodů než Florida v této sezoně nikdo nezískal.

„Ten vyrovnávací gól v přesilovce byl opravdu důležitý, protože se zdálo, že jsme po něm měli lepší nohy. Kluci najednou pookřáli,“ tvrdil i kouč Paul Maurice. Za necelé tři minuty předložil Barkov Reinhartovi další přihrávku na gólovou střelu. Pěknou, ale už ne tak fantastickou.

„I kdybych měl opravdu velké štěstí, tak nikdy něco podobného nesvedu. Úroveň koordinace rukou a očí je u Barkova neskutečná. Na tu akci se budu muset podívat třikrát nebo čtyřikrát, abych to plně docenil,“ vyprávěl oslněný Maurice. Ale určitě nebyl sám.