Hlavní obsah

Vrána vzal Stanley Cup i na hřbitov: Promítly se mi tam všechny vzpomínky na babičku

Praha

V noci na středu se vrátil z dovolené ve Španělsku a už v deset dopoledne si po spoluhráči z Washingtonu Michalu Kempném převzal slavný Stanleyův pohár, který celý den říkal „pane“ jen a jen jemu. Dvaadvacetiletý hokejový útočník Jakub Vrána jej nejprve ukázal svým rodičům, dědovi a nejbližším známým, odpoledne pak zhruba tisícovce lidem v Letňanech, kde hokejově vyrost. Během dne s ním zašel i na hřbitov za babičkou, která na jaře zemřela.

Stanley Cup patřil ve středu Jakubu VránoviVideo: Sport.cz

Článek
Fotogalerie

Hned jste věděl, že zamíříte i na hřbitov?

Ano, v mládí jsem u babičky strávil dost času. Když jsem dneska na hřbitov s pohárem zašel, promítnuly se mi před očima všechny vzpomínky na ni. Když před play off zemřela, nebylo to pro mě lehký. Před každým zápasem mám rituál, že políbím křížek a vždycky jsem našel chvíli myslet i na ni. Byl jsem moc rád, že jsem jí mohl Stanley Cup přinést ukázat.

Radost z fotky s vámi a pohárem měla i zhruba tisícovka fanoušků, kteří se na něj přišli podívat do Letňan...

Užíval jsem si, když jsem kolem sebe viděl nadšené lidi, jak se všichni chtěli s pohárem vyfotit nebo si na něj jen sáhnout. Udělalo mi to strašnou radost.

Vzpomněl jste si v Letňanech na své hokejové začátky, které jste tam podnikal?

Bylo to emocionální. Když jsem přijel do Letňan a zvedl pohár nad hlavu, vybavily se mi krásné vzpomínky. Jak jsem tam jako malý kluk běhal a každý den po škole jezdil hrát hokej.

Kolik rodinných příslušníků a kamarádů jste na svou oslavu pozval?

Asi sto lidí, hlavně ty nejbližší. Z trenérů pana Zavadila, který mě vedl jako malého. Přijedou i spoluhráči z Washingtonu; Švéd André Burakovsky, Michal Kempný a Kuba Jeřábek. Ten sice v play off neodehrál ani zápas, takže formálně Stanley Cup nevyhrál, ale určitě si ho zaslouží vidět, protože byl velkou součástí týmu.

Michal Kempný říkal, že do Stanley Cupu lil víno. Jaký máte plán vy?

Večer se z něho určitě bude pít, nejspíš šampáňo. Máma dneska k obědu udělala vepřový guláš, do poháru ho ale dávat nechtěla (směje se).

Překvapilo vás, jak je Stanley Cup těžký. Nebo vám v euforii 15,5 kilogramová trofej naopak přijde lehká?

Při oslavách na ledě jsem ho měl v rukách jen pár sekund, takže se mi nezdál tak těžký. Dneska s ním ale chodím už od deseti od rána a přijde mi to jako posilovna (směje se).

Říkáte si, aby vám hlavně někde nespadl a neponičil se?

Je pravda, že na pohár si musím dávat bacha. Večer mám v plánu jít se s ním projít po Praze, vezmu ho na Staroměstské náměstí a asi i Karlův most. Mám trošku strach, aby se něco nepřihodilo, ale myslím, že je pohár v dobrých rukách.

Související témata: