Článek
Dá se taková zpráva vstřebat v klidu?
Před pár dny to byly už 4 týdny od operace... Pořád chodím o berlích a teď jsem dostal ortézu, se kterou pomalu začínám našlapovat, abych achilovku trochu rozhýbal.
Jaká byla reakce lidí z Capitals?
Řešil jsem to s člověkem, který se u nás v klubu stará o zdravotní stránku hráčů, s ním jsem byl hodně v kontaktu. Včera jsem mluvil i s novým hlavním koučem Peterem Laviolettem, ale teď s tím asi moc nenadělají. Stalo se a soustředím se na to, abych se dal co nejrychleji do kupy.
Laviolette mj. vedl ve Philadelphii Jakuba Voráčka. Nebavili jste se, jaké má váš nový trenér metody?
S Vorasem jsem o něm nemluvil, ale je to známý kouč, který už má něco za sebou. Vyhrál Stanley Cup (2006 s Carolinou), dvakrát byl ve finále (2010 s Philadelphií, 2017 s Nashvillem - pozn.), takže má hodně zkušeností. A hlavně je to člověk, který má respekt, což ve Washingtonu potřebujeme. Já věřím, že to bude klapat, jak má.
| Češi z NHL na operačním stole |
|---|
| Tomáš Hertl (San Jose) |
| Jen co se vrátil z Utkání hvězd, přetrhal si na konci ledna vazy v kolenu. Po několikaměsíční rehabilitaci už je ale připravený na zápasovou zátěž. Před pár dny se navíc stal otcem syna Tobiase. |
| Michal Kempný (Washington) |
| Při sprintu si na tréninku utrhl achilovku. Chirurgický zákrok absolvoval na konci září. Tento typ zranění obvykle vyžaduje 6-8 měsíců rekonvalescence. |
| David Pastrňák (Boston) |
| Vymstila se mu gólová oslava ze série 1. kola play off proti Carolině. V půlce září absolvoval operaci poškozené chrupavky v kyčli. Návrat do akce se odhaduje na polovinu února. |
| Dominik Simon (Calgary) |
| Do předkola play off nemohl v dresu Pittsburghu zasáhnout po operaci ramene, kterou absolvoval na konci dubna. Teď už je ale stoprocentní a netrpělivě vyhlíží nové angažmá v Kanadě. |
Nebojíte se, že pro vás bude i vzhledem k angažmá nového kouče, pozdější návrat k týmu až příliš velkým handicapem? Vždyť do sezony naskočíte nejdřív v dubnu.
Já to tak určitě neberu. Nikdo ještě pořádně neví, kdy a jak sezona začne. To mi možná i trochu hraje do noty, takže teď neřeším, kolik toho stihnu, nebo nestihnu. Soustředím se na sebe a na svoji rodinu, to je teď to nejdůležitější. Dělám všechno, abych se dal do pořádku a kdy to bude, to se uvidí.
Zranění, které vás potkalo, může třeba basketbalistům ukončit kariéru. Jak je to v hokeji?
Zaplaťpánbůh, že noha je u hokejistů v brusli dobře fixovaná. Na achilovku není takový nápor jako u basketbalistů, tenistů, nebo u atletů. Takže to je pro mě dobré. Sháněl jsem i zprávy o hokejistech, kteří toto zranění prodělali. A nemají žádné trvalé následky, normálně fungují. Jen mi to prostě vezme pár měsíců a pak budu stoprocent.
Nicméně druhé těžké zranění během dvou let vás asi vystrašilo, ne?
Určitě mi to otevřelo oči. Já jsem už takový typ, že hrnu všechno na sto procent a tohle zranění beru i jako znamení, že bych se měl nad svým tělem zamyslet a podívat se na ten problém z jiné stránky. Neberu to jako tragédii, dívám se na to pozitivně a věřím, že mě to posune mě to dál.
Už jste kontaktoval někoho, kdo by vám měl pomáhat?
Lidi, kteří mě v tom stoprocentně podpoří. Řešíme různé věci jako stravu a spánek, protože hojení těla nejlépe probíhá, když člověk spí, takže nejdůležitější je dobrý spánek, aby se rána pořádně hojila. K tomu různé doplňky, pravidelně dělám dechová cvičení a chodím i na meditace. Snažím se ten čas pojmout jinak a zaměřit se na věci, které jsem předtím nedělal. A samozřejmě mi to ukazuje cestu trochu jiným směrem.
Jak si v době, kdy se v Česku nekontrolovaně šíří koronavirus a vy navíc chodíte o berlích, udržujete pozitivní myšlenky?
(povzdechne si) První věc je, že nesleduju zprávy... Čekáme prcka a na to se hrozně moc těším. Prožíváme s přítelkyní výjimečné časy a je to pro mě osobně hrozně hezké období. S tím, co je okolo, člověk nic moc nenadělá, takže se soustředím, na co můžu, a to je rodina. Tento týden už letíme zase do Ameriky, tak si užívám poslední dny v Česku.
Michal Kempný během utkání turnaje Carlson Hockey Games se Švédy.
Měl jste čas si i trochu zhodnotit, proč jste v letošním play off jako jeden z hlavních favoritů vypadli už v prvním kole?
Když to řeknu na rovinu, neměli jsme s Washingtonem proti Islanders sebemenší šanci. Nehráli jsme vůbec dobře, neudrželi jsem se na puku v útočné třetině. Islanders byli výborně připraveni a my se ani nedostávali do nějakých šancí. Oni to hráli z obrany a nedělali chyby, což je v dnešním hokeji klíčové. Zaslouženě přes nás přešli.
Vyrovnali jste se s podmínkami hokeje v bublině? To je totiž jedna z variant i pro rozjezd příští sezony NHL...
Člověk nemá žádný sociální život. Někdo to snáší líp, někdo mnohem hůř. Nemůžete se jít někam projít, v Torontu jsme měli hotel u jezera, ale nemohli jsme ani tam. K dispozici byl jen fotbalový stadion, abychom se trochu dostali na vzduch, a to bylo celé.
Jinak jen z hotelu do haly a zpátky.
Ale hráči si to tak odsouhlasili, protože drtivá většina chtěla hrát o Stanley Cup i bez diváků. Co se týče osobního života, tak to bylo na ho..o, na druhou stranu ale oceňuju, že to vůbec NHL v době koronaviru dala dohromady. Když vidím, jak to teď vypadá v Česku, tak ta situace není žádná legrace.
