Těžké zkoušky nováčka v NHL. Doufám, že mě nikdy nebudou chtít předělat, říká Jiříček

Odehraná je půlka základní části, jaké z ní máte pocity?

Je to moje první sezona v NHL, hraje se rychlejší a lepší hokej. Každý den se snažím dělat co nejvíc. Odehrát co nejvíc utkání, minut a být prospěšný týmu. Ale někdy je to těžké na hlavu. Pár zápasů jsem hrál dost, pak ale taky 12, 13, 14 minut, což pro beka není velká porce, a je pak těžké se dostat do zápasu. Snažím se chyby nedělat, ale nic není dokonalé. Musím na tom pořád pracovat.

Co trenéři, jaké rady a úkoly od nich dostáváte?

Měl bych mít lepší ‚gap‘, být blíž u protihráčů… Ale dneska je pro mě těžký den, protože mě poslali na farmu a není to úplně dobrý. Nevešel jsem se do sestavy, tak chtějí, abych v pátek a v sobotu hrál za Cleveland a v neděli bych měl zase letět s Columbusem na desetidenní road trip.

Nechtějí vás až moc předělávat?

Já se snažím být ofenzivní obránce, tak mě draftovali, a doufám, že mě nikdy nebudou chtít předělat. Můžu hrát dopředu, produkovat body a pomoct týmu v přesilovkách.

S kým jste v týmu našel nejvíc společnou řeč?

Máme tady mladší partu kluků, jako jsou Fantilli, Sillinger, Johnson. Ze starších hráčů se někdy přidá Erik Gudbranson, ten mi dává hodně rad. Škoda, že už tady není Jake Voráček, to by byla větší sranda.

Právě Voráček během svého působení říkal, jak perspektivní jsou mladíci v Columbusu. Kdy se to projeví i na vašem postavení v tabulce?

Doufáme, že co nejdřív, ale pořád jsme hodně mladí. Těm klukům, o kterých jsem mluvil, je kolem 20 let. Máme jeden z nejnižších věkových průměrů v NHL a ty nejlepší týmy jsou zkušenější. Ještě si musíme počkat.

Na začátku vás krátce vedl kontroverzní kouč Mike Babcock, ale ještě před startem sezony dostal padáka. Jak na vás působil?

Já ho viděl vlastně jen jednou a pak to šlo mimo mě. Rád bych vám o tom pověděl, ale vlastně nemám co.

Kdo ze soupeřů v NHL na vás zatím udělal největší dojem?

Hrál jsem hodně proti Torontu, takže když jsou na ledě Matthews, Marner a k nim pak na přesilovce třeba Nylander, kvalita je znát. Ale zejména Matthews, když má puk, tak se brání hodně těžce.

Z Columbusu v minulých letech odešlo dost známých hráčů (Panarin, Bobrovskij, Dubois) a mluvilo se o tom, že město nemá moc dobrou pověst. Jak jste si v Ohiu zvykl vy?

Mně to vyhovuje. Tři minuty od zimáku mám byt, na tréninky chodím pěšky. Autem je to na letiště 10 minut. Je to tady všechno na jednom místě. Není to metropole, což může být někdy trochu nuda, na tripu si ale užijete New York nebo Boston. A pak jste rádi za ten klid a pohodu v Columbusu.

Jak jste jako člen loňské stříbrné dvacítky sledoval její letošní tažení za bronzem?

Když kluci hráli s Kanadou, tak jsem neviděl třetí třetinu a moc jsem tomu nevěřil. Fakt ji porazili? Ale taky jsem byl smutný kvůli bráchovi (Adamovi), který se zranil. Z těch posledních tří šampionátů jsme ale byli pokaždé v semifinále, máme stříbro, bronz. Já myslím, že ty dvacítky nám zase jdou.

Vy jste před dvěma lety utrpěl podobné zranění jako bratr, pro kterého skončila předčasně sezona. Dodáváte mu na dálku optimismus?

Já měl to zranění o něco lepší. Po dvou měsících a skoro bez tréninku jsem mohl odjet na mistrovství světa a získal tam bronz. Vrátil jsem se lepší a silnější, vzal jsem to za správný konec. Ale já věřím, že brácha se dá dohromady a na kemp bude připravený.

Nedávno byl zveřejněn evropský žebříček před dalším draftem, kde Adam figuruje na 4. místě, což je stejná pozice, jakou jste měl před draftem vy. Jak vysoko letos bráchu vidíte?

Já byl taky čtvrtý? To je hezký. On to ale bude mít těžší. Ti, co jsou za ním, se ještě můžou ukázat. Ale tak to je, potenciál na první kolo má. A já si ten jeho draft užiju. Adam byl se mnou v Montrealu, kde jsem měl hodně mítinků, dva dny jsem jen chodil po hotelích a on si užíval. Letos je draft ve Vegas, tak to si užiju zase já.

To už bude po mistrovství světa v Praze. Máte ho v hlavě?

Když mě trenéři pozvou, neřeknu ne. Budu rád a přijedu.