Článek
Předpokládám, že jste si noční zápas nenechal ujít. Je to tak?
Sledoval jsem ho, samozřejmě. Trenér Tampy Cooper říkal, že devět dnů odpočinku, které Lightning měli, bylo spíš na škodu. Ale bylo vidět, že Rangers jsou rozjetí, plná hala byla v euforii. Z jedné výhry bych nedělal velké závěry, ale nedivil bych se, kdyby se série protáhla na sedm zápasů, stejně jako ty předchozí v podání Rangers.
Už dřív jste mluvil o tom, že Filipova střela má světové parametry, ale je škoda, že ji tolik nevyužívá.
(Směje se) Každý náš hovor se kolem toho točí, ale chce to svůj čas. Filip na některé věci přichází postupně sám. Dojde mu to třeba později, ale bavíme se o tom už několik let, že má fakt vynikající střelu. Ve 22 letech mnohem lepší, než jsem míval já. A snažím se ho pořád tlačit, aby střílel mnohem víc.
Jaké detaily mu jako bývalý kanonýr radíte?
Když si najde místo a trefí ty prostory jako v posledním zápase, tak je to ohromná zbraň. Jen si musí uvědomit, že je o myšlenku před brankářem, když vypálí tvrdě bez přípravy.
Což je proti gólmanovi Tampy Vasilevskému asi ta nejúčinnější zbraň.
Přesně tak. Vasilevskij je nejlepší brankář na světě, ale Rangers mu dali snad čtyři góly ze šesti ze střel z první. A to si myslím, že není náhoda. Měli ho dobře načteného.
Co jste si ale říkal během základní části, ve které Filip nastřílel jen osm gólů za 67 zápasů?
Že musí zůstat trpělivý, protože některé věci si bere víc, než je zdrávo. Ale vzhledem k té píli, kterou má, tak jsem věřil, že je jen otázkou času, kdy se jeho výkony odrazí i na bodech a gólech. A že se může posunout mezi nejlepší útočníky Rangers.
Filip Chytil (72) z New York Rangers poté, co dal gól proti Tampě Bay.
V play off se trefil už sedmkrát, víc gólů dali v týmu jen Chris Kreider a Mika Zibanejad. To asi něco naznačuje.
Taky si myslím. Filipův herní projev je dobrý po celou sezonu, šlo ale o to, aby se to odrazilo i na bodovém příspěvku. Mužstvo bylo nahoře celou základní část a toto by měl být další krůček, aby v něm Filip hrál ještě větší roli.
Při vašem působení v Columbusu (2005–07) jste měl za kouče současného trenéra Rangers Gerarda Gallanta. Jaký na vás dělal dojem?
Vypadá to, že to s ním Rangers opravdu trefili. On si skvěle umí získat hráče na svoji stranu. Je sice přísný, ale taky lidský, což hráči ocení a jdou za ním. Není náhoda, že Rangers otočili sérii s Pittsburghem ze stavu 1:3 na zápasy. S Carolinou také prohrávali 0:2 a 2:3. Ale jsou semknutí a odhodlaní, což je velká Gallantova zásluha.
Filip nastupuje v populární „Kid Line“ s Kanaďanem Alexisem Lafreniérem a Finem Kaapem Kakkem. Sedli si i mimo led?
Myslím, že ano, což je dáno tím věkem. Asi to tak má být. Filip je z nich ve 22 letech nejstarší, Kakkovi je 21, Lafreniérovi dvacet. Ale když skočí na led, znamená to pro Rangers příval energie. Kluci jsou velcí a silní. Mají dovednosti a zároveň výborně bruslí. Zrovna včera jsme se s Filipem bavili, že každá lajna Rangers je trochu jiná, což je jejich síla. V první formaci si rozumí Kreider se Zibanejadem, ve druhé spolupracují Strome s Panarinem a čtvrtý útok, kde hraje Goodrow s Reavesem, zase umí pěkně přitvrdit.
Pojedete na finále?
Dobrá otázka. (usmívá se) Uvidíme… Určitě se do Ameriky chystají Filipovi rodiče. Právě jsem se díval, že nejlevnější lístky do Madison Square Garden teď stojí 325 dolarů, takže nic levného. Ale kdo by to nechtěl vidět?
