Článek
Poslední start za Dallas jste si připsal v prosinci 2018. Je to pro vás překvapení, kam až to váš tým letos dotáhl?Asi trochu jo. Když jsem viděl ty úvodní zápasy série prvního kola s Calgary, tak jsem jim moc nevěřil, ale pak to rozjeli a jedou famózně.
Nelitujete trochu, že nemůžete být u toho?My si říkali s Romanem Polákem (před startem v play off za Stars dal přednost odchodu do Vítkovic - pozn.), že jsme jim to ukázali a teď to můžou vyhrát (směje se). Člověka to zamrzí, ale životě to takhle chodí. Mně nedovoluje hrát zdraví, Roman se rozhodl odejít, a to člověk zpátky nevezme. Já už to poslouchám z různých stran taky, že jsem mohl vyhrát prsten... Klukům to moc přeju, ale ještě Stanley Cup nemají.
Český obránce Roman Polák ještě v dresu Dallasu.
Vrtá vám v hlavě, jak byste trávil čas v edmontonské bublině?Představit si to dovedu. Pro ty, co mají rodiny, je to složitější kvůli dětem. Ale kluci, co jsou sami, tak je to pro ně asi stejný život jako doma. Přijdou z tréninku, sednou s k playstation... Takže to samé asi dělají na hotelu, nevím. Euforie z postupu ale přebije pocity, že jsou zavření.
Z vašeho českého tria zůstal v Dallasu jen Radek Faksa, jste s ním v kontaktu?Vůbec, oni tam mají starostí dost. Ale občas si napíšu s Alešem Hemským, který v Dallasu bydlí.
Co jste se od něj dozvěděl?Že to ve městě začalo žít hodně hokejem během předchozí série s Vegas. Dokonce otevřeli arénu, kam se chodí dívat fanoušci společně na přenosy, ale bohužel kvůli situaci kolem covidu jich ani nemůže být tolik. Je to škoda.
Symbolem dallaské jízdy v play off je ruský gólman Anton Chudobin, který měl být původně dvojkou. Co na jeho výkony říkáte?Když jsem tam ještě byl, tak chytal jako dvojka a kdykoli se Ben Bishop zranil, nebo se mu nedařilo, tak Dobby přišel a byl výborný už tehdy. Občas Rusové jsou takoví sví. A tohle je ještě k tomu gólman, takže kombinace slušná (směje se). Ale on je fakt skvělej. Je s ním sranda, hrozně ho baví auta, to jsme tam dost probírali. Do kabiny perfektní kluk.
Hokejisté Dallasu pózují s trofejí pro vítěze Západní konference.
Jako svéráz působí spíš útočník Alexandr Radulov.On je takovej blázen. Pořád, má to tak nastavené. Je schopný třeba nepřijít na trénink, nikomu nic neříct a tvářit se, že zaspal a pak měsíc jede na ledě bomby, pořád na 110 procent. Někdy se může cítit ukřivděně, ale když se mu daří, tak je k nezastavení. Teď hraje skvěle i (Denis) Gurjanov. Já ho ještě zažil, jak přišel na pár zápasů z farmy a neuvěřitelně bruslil. Teď je vidět, že si víc věří, má dost prostoru na přesilovce a pálí to tam parádně.
Nejproduktivnějším hráčem Dallasu v play off je ale finský bek Miro Heiskanen.Od první chvíle, co jsem toho kluka uviděl na ledě, tak jsem si říkal, že je fantastické, jak bruslí, jak vidí hru, dokáže přihrát a střelu má taky. Nijak to nekomplikuje, snaží se hrát jednoduše, ale když se rozjede, tak je radost se na něj dívat. Je mu 21 let a je to nejlepší bek z celého play off, což je vidět na bodech. Mně hodně připomíná Švéda Ekmana-Larssona, když přišel do ligy. Podobný typ, ale Heiskanen ještě líp bruslí.
Dallaskému manažerovi Jimu Nillovi bylo někdy vyčítáno, že podepisuje smlouvy s veterány, ale zdá se, že to byl dobrý tah, nemyslíte?Nevím, jestli zrovna se mnou... (směje se), ale je vidět, že třeba u Pavelského se trefil. Ta smlouva na jeho věk (36) byla vyšší. Už to není nějaký excelentní bruslař, ale kolem brány a na přesilovkách se umí prosadit. To byl od manažera perfektní tah.
To samé se dá asi říct o přesunu Ricka Bownesse na post hlavního kouče, ne?Já ho zažil jako asistenta a je to skvělej a férovej chlap. My jsme ho měli všichni rádi. Věci říkal na rovinu, zbytečně po nikom neřval, byl v klidu, trpělivě vysvětloval u videa, aby to všichni pochopili. Dokázal se taky starších hráčů zeptat, jak to vidí oni. Byl perfektní. Ani se nedivím, že jim to tak funguje.
