Rekordman Eliáš věří v sílu Ďáblů: play off můžeme uhrát, zápasů je před námi dost

Ani ne, spíš jsem jen doufal, že budu pokračovat v  lepších výkonech a bude to tam padat. Když jsem ale udělal druhý bod, tak už jsem to tlačil, aby tam padl i ten třetí. Sice jako asistence na gól do prázdné branky, ale počítá se.

Novináři se mě ptali, co to pro mě bude znamenat, ale tím, jak se pro nás ročník rozjel špatně, tak člověk na to rychle zapomenul. Jediné, co mě napadlo, bylo, jestli se to vůbec stane... Měl jsem v hlavě, kdy zase začneme hrát dobrý hokej a vyhrávat. O individuální statistiky moc nešlo. Ale jsem rád, že to mám za sebou, fanoušci byli skvělí. Ten večer byl moc hezký.

Určitě, já si toho nesmírně vážím a tyhle chvíle člověka dojmou. Je pěkné, když celá aréna skanduje vaše jméno a oceňují práci, kterou dělám. Sezóna sice neprobíhá moc dobře, ale jsem rád, že jsou pořád věci, kterými můžeme lidi potěšit. Jen doufám, že s novým rokem a s výměnou trenérů se to zase začne otáčet v náš prospěch.

Tohle asi ti mladší kluci prožívají víc. Je to samozřejmě nepříjemné. Když se nedaří, tak je z toho člověk smutný, ale domů jsem si to nenosil.

Měli to dva kluci z mančaftu. Je to virové, ale člověk to může mít v sobě dva až čtyři týdny, než to propukne. Dostal jsem vakcínu, i tak jsem to chytil. Ale díky té vakcíně byl průběh o dost mírnější, než měli Zajac a Ryder. Neměl jsem horečku, nezvracel jsem. Mně jen natekly žlázy a uzliny pod ušima. Hlava bolela, ale to bylo všechno.

Přesně tak, to bylo nejhorší. Musel jsem zůstat v izolaci, nemohl jsem k rodině. Od 23. jsem byl v jiném pokoji, měl jsem roušku, rukavice. Všechno jsem utíral ubrousky... Bylo to smutné. Všechno měla na starosti manželka. Holky si ale svátky užily a já na ně koukal ze schodů. Starší Sofinka byla strašně hodná, vždycky mi zaklepala na dveře, že už tam mám jídlo a odběhla pryč.

Zápasů před námi je ale dost. Jsem optimista, protože vím, co jsme dokázali, když přišel (v prosinci 2010) místo Johna MacLeana kouč Jacques Lemaire. Byli jsme v podobné situaci a ze čtyřiceti zápasů jsme vyhráli přes třicet. Tehdy nám to play off uteklo o pár bodíků, ale z tohoto důvodu věřím, že jsme schopni vyhrávat. Bude záležet, co uhrajeme do All Star Game. Pokud by se nám podařilo zvládnout čtyři z následujících pěti zápasů, tak si myslím, že šanci pořád máme. Teď je pro nás hrozně důležité období.

Dva roky za sebou jsme se nedostali do play off a nechceme, aby se to opakovalo zase. Vedení udělalo krok, který byl v tu chvíli potřebný. Peter je velice chytrý člověk, rozuměli jsme si, dalo se s ním bavit o všem. Ale herně to nefungovalo. Když přišli Adam Oates a Scott Stevens, všem to prospělo. Bereme to jako nový start, udělaly se změny v systému a je to znát i na ledě.

Jako kouč je naopak velice pozitivní. Spíš všem připomíná, aby se zbytečně nerozčilovali, zůstali trpěliví, nerozptylovali se.

Holky jsou pryč, s nimi to ani slavit nemůžu. Po zápase  jsem si dal jeden drink se spoluhráčem Zubrusem a šel jsem domů...