Článek
MONTREAL (od našeho zpravodaje) - V útrobách Bell Centre skandovala skupina hodně rozjařených otců na detroitském Fathers Tripu: Let's Go Red Wings! Mezitím Kubalík v hostující šatně vyprávěl o zvláštní sezoně.
Třetí nejlepší nováček ročníku 2019-20 ukázal zámoří svůj potenciál 30 góly za Chicago, v následujících letech však nebyly jeho nejsilnější zbraně pořádně využity. A nevyužívá je aktuálně ani Detroit.
„Sezona má vždycky nějaké nahoru, nějaké dolů. Ono to je taky o tom, jak člověk zrovna hraje nebo nehraje. Máme tady spoustu hráčů, a je rozdíl, když člověk dostane na ledě třeba šestnáct, sedmnáct minut, nebo to dotáhne sotva k deseti," posteskl si Kubalík.
Koncový útočník s úžasnou dělovkou by měl ale dostat lepší čas na ledě a mít šanci se prosazovat v první přesilovkové eskadře, jako tomu bylo na podzim. Obzvlášť když hra speciálních týmů Red Wings není ‚bohviečo'. „Teď nám to tolik neklape. Snažíme se na tom pracovat," připouští Kubalík, který naposledy ve čtvrté řadě Red Wings bránil a napadal. Šance pro něj jako v dobách, kdy v premiérové sezoně řádil v Chicagu s Jonathanem Toewsem, ovšem nikdo nepřipravil.
„Byl jsem ve čtvrté lajně, takže tam není místo, abych vyšíval někde v rozích a dovoloval si nějaké věci. Snažím se něco vymyslet, ale když je to bojovný zápas o bruslení, dohrávání soubojů, tak se to snažím plnit," řekl Kubalík, po jehož pokusu se dostal ke gólu Oskar Sundqvist. I když Jake Allen v montrealské brance se mohutně snažil přesvědčit sudí, že mu švédský forvard bránil v zásahu.
"Sunny mi řekl, že ho to ode mě trefilo hned vedle gólmana a bylo to v bráně. A až pak na brankáře spadnul, takže jsem byl nastavený, že by to mělo dobře dopadnout," nedivil se Kubalík potvrzujícímu verdiktu, po kterém se v Bell Centre mohutně bučelo.
Red Wings mají plno mladých talentovaných hokejistů, kteří za pár let budou moc dobří. Občas teď ale vyvádějí věci, nad kterými zkušenější spoluhráči jen žasnou. „Musíme být disciplinovanější v tom, co chceme hrát a co si říkáme. A nedělat pořád ty samé chyby dokola. Kontrola puku, nahazování. Musíme si pomoct a nedělat zbytečné kiksy. To si myslím, že je pro nás hrozně důležité."
V Montrealu pocuchal detroitské nervy zejména třiadvacetiletý Michael Rasmussen, když 64 sekund před koncem pykal za vysokou hokejku. Ještě, že mají Red Wings v brance Villeho Hussa. Jeho zákrok proti dělovce Mikea Hoffmana v čase 59:59 patřil do kategorie zázračných. A samostatný únik likvidoval finský gólman i v prodloužení. „Drží nás furt. Kolikrát ho v tom necháváme vykoupat. Je to výborný gólman, jsme hrozně rádi, že ho máme," přitakal Kubalík.
Detroit před pauzou na All-Star Game čeká už jen jeden zápas. V noci na sobotu na něj čekají Islanders. Proti konkurentovi z Východní konference, jenž má o bod víc než Red Wings, by se další výhra šikla.
To je jasné i Kubalíkovi, který by se rád předvedl v oslnivějších barvách. „Mluvíme o tom s trenéry, snažím se odvést každý zápas maximum, abych týmu pomohl. Samozřejmě vím, že pro mě je nejdůležitější střelba, měl bych nějakým způsobem bodovat," přikývl český útočník.
Že mu v posledních dvou detroitských zápasech neevidovali ani jednu střelu mezi tyče, ale něco říká i o (ne)schopnosti Red Wings využít jeho největší přednosti.