Článek
Smlouva se narodila poměrně rychle. Cítil jste radost, nebo tam byla zároveň i úleva?
Radost mám samozřejmě velkou. Na druhou stranu se pro mě nic nemění, nadále musím denně makat a potvrzovat, že jsem v této soutěži právem. Možnost prodloužení smlouvy se začala řešit už po Novém roce, za mě s klubem jednal primárně manažer Robert Spálenka ze Sport Investu a Donald Meehan s Craigem Osterem z Newport Management. Základem bylo, že obě strany se chtěly dohodnout. Jasný zájem klubu o mé pokračování je pro mě tou největší odměnou za dosavadní práci.
Podepsal jste smlouvu na dva roky, byl takový kontrakt vaším cílem?
Je skvělé mít dlouhodobější jistotu, možnost zakořenit. Po dvou jednoletých kontraktech jsem toužil po delší variantě a jsem nadšený, že se toho podařilo dosáhnout.
Existovala pro vás v NHL i jiná možnost než Colorado?
Samozřejmě jsem věděl, že v červenci bych případně byl nechráněným hráčem a mohl jednat o angažmá s kýmkoliv, ale pro mě byla absolutní prioritou dohoda s Coloradem. Tým je velmi silný, celá organizace funguje na jedničku. Navíc jsme zde s manželkou maximálně spokojení také po osobní stránce, město i okolí jsme si zamilovali.
Byl podpis smlouvy momentem, kdy jste se zastavil a řekl si: udělal jsem vážně dobře, že jsem do NHL za svým snem vyrazil?
Pocit, že jsem udělal dobře, jsem měl už při podpisu první smlouvy s Coloradem. A každou sezonou, každým postupným splněným cílem, je to silnější.
Může být váš příběh inspirací i pro ostatní? Minimálně v tom smyslu, že nikdy není pozdě již si za svým cílem?
Bylo by krásné, kdybych někoho inspirovat mohl. Je pravdou, že jsem se do NHL dostal později, ale nejsem ojedinělým případem. Například Dominik Kubalík se do soutěže také dostal později a válí fantasticky. Každý český hráč bez ohledu na věk, který se do NHL dostane, je pro náš hokej skvělou zprávou.
Když jste se teď definitivně v NHL zabydlel, můžete trošku zavzpomínat – byl moment, kdy jste odchodu z Ruska do zámoří zalitoval?
Já nejsem člověk, který by se zabýval minulostí nebo variantami ´co by kdyby´. Koukám se dopředu a beru věci tak, jak jsou. Příchodu do zámoří jsem nikdy nelitoval. Je to výborná škola po stránce hokejové i životní. Dá se říct, že jste v tuto chvíli jiný gólman než při podpisu prvního kontraktu?
A v čem konkrétně je změna pro evropského gólmana největší?
Určitě jsem se jako brankář hodně změnil. V zámoří je užší kluziště, hodně se cloní i tečuje, především však proti vám v každém jednotlivém zápase stojí ti nejlepší hokejisté světa. Je to každodenní výzva. Já mám štěstí na vynikajícího trenéra gólmanů, kterým je Jussi Parkkila. Je velmi důsledný, pečlivý a dokáže své svěřence skvěle motivovat.
Sledujete statistiky NHL, ve kterých se řadíte mezi nejužší špičku soutěže?
Upřímně řečeno, nesleduji. Samozřejmě mě těší, že jsem nyní relativně nahoře, ale nechci si statistiky dostat moc do hlavy. Beru to tak, že brankáři si na rozdíl od hráčů mohou výrazně pohoršit. Pokud dáte jako útočník 20 gólů, už vám je nikdo nevezme ani v realitě slabšího období. Pokud ale gólman odchytá dva méně povedené zápasy, statistiky jdou rychle dolů a brankáře, který si čísla pustí moc do hlavy, to může poznamenat. Pro mě je základem týmový úspěch, hodnocení trenéra nebo pochvala od spoluhráčů.
Novou smlouvu jste oslavil první nulou. Byla to pro vás dvojnásobná radost?
Určitě ano. Vychytaná nula je vždycky povzbuzením, tato se krásně sešla právě s oznámením nového kontraktu. Navíc v předchozím zápase s Islanders jsem o čisté konto přišel brankou dvě minuty před koncem, takže nuly proti Ducks si hodně cením.
Nul jste nicméně vychytal v kariéře poměrně velké množství. Byla tato v něčem jiná?
Především v tom, že v rámci NHL se jednalo o první nulu. Ta je vždycky trošku speciální. Jsem rád, že to přišlo. Přeci jen je to další malý osobní cíl, který jsem měl před sebou.
Dostal jste hodně gratulací?
Moc si vážím hlavně reakce týmu. Po oznámení prodloužení mého působení v Coloradu za mnou všichni přišli a osobně mi pogratulovali. Bylo to potvrzení toho, že jsem si v týmu vytvořil určitou pozici, že fungují i lidské vazby. Co se týče dalších gratulací, v době oznámení nového kontraktu a také samotného zápasu už v Čechách byla noc, takže většinu přání jsem řešil s časovým odstupem. Za všechna přání jsem moc rád a snažím se postupně reagovat.
Týmu se daří, je to znát na náladě v kabině?
Máme skvělou partu, výsledky pozitivní atmosféru ještě umocňují. Na druhou stranu stojíme nohama na zemi. Soutěž je ještě dlouhá, za námi jsou připraveny skvělé týmy. My se navíc potýkali se zraněním několika klíčových hráčů. Pevně však věřím, že se kluci dají rychle dohromady.
Pro vás je o důvod více k úsměvu i v tom, že se stále více prosazuje další Čech Martin Kaut. Je přítomnost krajana v týmu pro vás hodně důležitá?
Je to samozřejmě bonus navíc. Martin se prezentuje skvěle, v organizaci jsou z něj nadšení. Jsem na něj pyšný a jsem přesvědčen, že se bude ještě zlepšovat.
A když jsme u krajanů – stačíte sledovat také českou extraligu, ve které je rodná Plzeň hodně nahoře, ale Litvínov naopak hraje o život?
Sleduji ji velmi pečlivě. S nadsázkou říkám, že fandím Plzni na jednom konci tabulky a Litvínovu na tom druhém. Pevně však věřím, že to kluci v Litvínově zvládnou. Vyhráli poslední dva zápasy, mají zkušenosti. V ideálním případě tak Litvínov oslaví záchranu a Plzeň velký úspěch v play off.