O návrat do Pittsburghu Zohorna moc stál. Zase hraje s legendami a těší se na Jágrův večer

Teď už máte v sezoně za Pittsburgh víc startů (20), než bylo v ročníku 2021-22 vaše maximum (17). Už si tedy připadáte jako hráč NHL, který by neměl pendlovat mezi prvním týmem a farmou?

Myslím, že jo. Pár zápasů jsem se necítil ve své kůži, měl jsem problémy se zády a nehrál na 100 procent. Ale je to lepší, jen bych měl zase trochu bodovat. Poslední zápasy to tam moc nepadá.

Jaký pro vás byl comeback k Penguins, které jste na rok opustil?

Nejvíc mě asi vítali Drew O'Connor a Pierre-Olivier Joseph. Kluci, se kterými jsem tu byl vlastně od začátku. Ale přivítali jsme se se všemi. Byl jsem vážně rád, že jsem zase tady.

Do klubu přišel jako nový šéf Kyle Dubas. Tušil jste, že vás Penguins zase budou chtít?

Informace jsem neměl, spíš jsem v to doufal a chtěl jsem zpátky. Ale rozhodovalo se až na začátku července po otevření volného trhu. Pár zájemců tam bylo, všechno proběhlo z hodiny na hodinu.

Jak budete vzpomínat na tu minulou sezonu strávenou v Kanadě?

Jako na minulost, kterou už neřeším a nemyslím na ni.

Neříkal jste si, že všechna práce, kterou jste pro Pittsburgh na farmě i v áčku odvedl, trochu vyšuměla?

Já pryč nechtěl, ale zařadili mě na waiver list a tam po mně sáhlo Calgary. Takže jsem se stěhoval.

Změnili se Penguins za ten rok hodně?

Pár kluků je tady nových. Honza Rutta zase odešel do San Jose… Ale systém je pořád stejný, jen s novými detaily. Kyle ale přivedl do managementu nové lidi, kteří se nám snaží co nejvíc pomáhat.

V sezoně jste zatím nasbíral po třech gólech i asistencích. Jaké cifry byste bral na jejím konci?

Jak jsem říkal, teď pár zápasů nemám štěstí. Už by to chtělo, aby tam něco padlo, protože šance na to s naší lajnou máme. Ale NHL je fakt těžká liga, není to nic jednoduchého.

Hrajete hlavně s dánským centrem Larsem Ellerem, pro kterého byl v Montrealu vzorem Tomáš Plekanec a sprostá česká slova ho prý učil Jaroslav Špaček. Pořád je ještě umí?

Možná se zeptám. (směje se) Ale my se zatím bavili jen anglicky. Každopádně je to moc zkušený hráč, co má skoro 1000 zápasů v NHL. Dobře vidí hru, podrží puk, umí rozehrát.

A co bek John Ludvig? Ten má přece českého tátu.

Toho taky za Čecha považuju, dělám si z něj srandu a on to nerad slyší. Ale nějaká sprostá slova v češtině už jsem od něj slyšel. (směje se)

V Pittsburghu máte unikátní možnost hrát v jednom týmu se čtyřmi hráči, kteří mají namířeno do Síně slávy. K Sidneymu Crosbymu, Jevgeniji Malkinovi a Krisi Letangovi přibyl v létě i Erik Karlsson. Jaký na vás za ty dva měsíce sezony udělal dojem?

Je s ním strašná sranda, je opravdu hodně slyšet v kabině. Ale taky dokáže poradit a do útoku je úplně neuvěřitelný. Člověk má mnohem větší šanci dát gól, když je Erik na ledě.

Tomáš Hertl o něm v San Jose říkal, že vám nikdy nedá přihrávku do zranitelné pozice. Když od něj dostanete puk a máte hlavu dole, tak vám nic nehrozí.

To sedí. On dokáže vyhmátnout tu správnou chvíli a ideální místo pro spoluhráče.

S Karlssonem jste nedávno zažil i jeho návrat do San Jose, kterému jste na jeho ledě nastříleli deset gólů. Už jste v NHL viděl klub, který by byl tak na dně?

Možná před pár lety Buffalo, které ještě nemělo tak talentované mužstvo. Ti na tom byli podobně. Sharks měli těžký začátek, ale když vám odejde Karlsson, co za sezonu udělá 100 bodů a řídí přesilovky, je to znát. Hertlík je ale táhne a pomalu se zvedají.

Vy jste si mezitím připomněl, jak ohromná je konkurence v Metropolitní divizi. Kdo ze soupeřů vás nejvíc upoutal?

Překvapila mě hlavně Philadelphia, hraje fakt výborně. Pak samozřejmě Rangers, ale daří se i Washingtonu. Všech osm týmů by chtělo do první čtyřky. Záleží na každém bodu.

Vy proti konkurenci máte ale jednu zbraň navíc. Gólmany, co střílejí góly.

(Směje se) To je pravda. Před pár týdny se na farmě trefil Alex Nedeljkovic, který se tam rozchytával. A teď to proti Tampě předvedl Tristan Jarry. Bylo skvělé to vidět naživo. Taky jsme slavili, jako bychom vyhráli Stanley Cup.

Další slávu byste měl zažít také 18. února, kdy Penguins slavnostně vyvěsí číslo 68 Jaromíra Jágra. Těšíte se?

Naše generace na Jágrovi a Pittsburghu vyrostla. My ho měli jako modlu, obdivovali jsme ho. A být u toho, když mu vyvěsí dres, by měl být super zážitek. Je neuvěřitelné, co tady v Pittsburghu dokázal. Každý to tu ví.