Článek
Nedomanský byl vybrán do Síně slávy spolu s bývalým kanadským útočníkem Guyem Carbonneauem, ruským obráncem Sergejem Zubovem a kanadskou útočnicí Hayley Wickenheiserovou. Mezi budovateli se dočkali Jim Rutherford a Jerry York.
V pátek pro ně začal čtyřdenní slavnostní inaugurační program, který vyvrcholí ceremoniálem v úterý v 1:30 SEČ. Nedomanský vstoupí mezi legendy jako druhý Čech v historii po Dominiku Haškovi, který se dočkal tohoto ocenění před pěti lety.
"Jsem vděčný a velice si vážím svého zvolení. Nehrál jsem proto, abych se stal členem hokejové Síně slávy, ale proto, že hokej miluju. Měl jsem vždycky skromné cíle a snažil se být lepší a lepší," řekl Nedomanský v rozhovoru pro nhl.com.
Právě Toronto bylo před 45 lety cílovou stanici Nedomanského při emigraci z komunistického Československa přes Švýcarsko, kam získal víza na dovolenou. Nejdříve hrála dlouholetá opora Slovanu Bratislava ve WHA za Toronto Toros a Birmingham Bulls. Do NHL naskočil Nedomanský až v 33 letech, přesto v ní stačil v barvách Detroitu, New York Rangers a St. Louis odehrát 428 utkání s bilancí 125 gólů a 283 kanadských bodů.
Václav Nedomanský přijímá gratulace k členství v Síni slávy.
"Když jsem se rozhodl odejít do Severní Ameriky, věděl jsem, že se nebudu moci do Československa vrátit. Nikdy jsem ale svého rozhodnutí nelitoval. Jsem velice šťastný, jak se to všechno vyvinulo," prohlásil Nedomanský, který odletěl do Kanady s manželkou Věrou a tehdy tříapůlletým synem Vashim. Ten nedávno natočil o útěku a otcově kariéře dokument.
"Je to už hrozně dlouho," vzpomínal Nedomanský na emigraci, pro kterou se rozhodl spolu s dalším reprezentačním útočníkem Richardem Fardou. "Od té doby jsem prožil řadu změn v životě, spoustu různých situací a vystřídal hodně pracovních míst. Mým krédem je dívat se dopředu. Neohlížím se, protože člověk má i řadu špatných vzpomínek. Raději se jimi nezabývám."
Nedomanský získal na světových šampionátech vedle zlata z roku 1972 i čtyři stříbra (1965, 1966, 1971, 1974) a tři bronzy (1969, 1970, 1973). Na olympijských hrách dosáhl na stříbro v roce 1968 v Grenoblu a na bronz o čtyři roky později v Sapporu. V československé lize nastřílel 369 gólů v 419 zápasech a stal se třikrát nejlepším střelcem (1967, 1972 a 1974). V národním týmu dal 163 gólů v 220 duelech.
Po skončení kariéry v zámoří působil jako trenér ve Schwenningenu a Innsbrucku, od roku 1992 začal pracovat jako skaut. Nejdříve v Los Angeles, pak v Nashvillu a minulé tři roky ve Vegas. Na Světovém poháru v Torontu v roce 2016 byl také skautem Výběru Evropy, který prohrál až ve finále s Kanadou. Rodák z Hodonína, kde je po něm pojmenován zimní stadion, žije v Palm Desert v Kalifornii.
