Článek
Zavládlo v St. Louis zklamání, že účast ve vyřazovacích bojích na poslední chvíli unikla?
Hodně velké. Měli jsme to ve svých rukou, jenže posledních pár zápasů jsme nezvládli, jak jsme chtěli.
Dojde přes léto v klubu k velkým změnám?
Měli jsme individuální pohovory a každý sám ví, jakou zprávu dostal. Je to spíš otázka na generálního manažera, co se bude dít.
Co jste na pohovorech slyšel vy?
Myslím, že jsem neměl špatnou sezónu, určitě byla lepší než minulá. Ale celkově bych to nazval průměrným ročníkem, může to být lepší. Je rozhodně co zlepšovat.
Kouč Yeo musel být s vaší hrou, ke které patří hodně srážek a důraz, spokojený. Je to přesné styl hokeje, který máte rád?
Každý by určitě hrál radši něco jiného. (směje se) Tenhle styl je fyzicky hodně náročný, ale mně se líbí. Z takové hry dostávají energii všichni okolo, celý tým. Rozdáváte hity, chodíte do osobních soubojů a dostáváte hodně puků zpátky. Byli se mnou asi spokojenější než minulý rok. Ale práce mám před sebou pořád dost.
Tím stejným stylem byste se rád prezentoval i v národním týmu?
Určitě. Bude to zajímavé, protože na širokém evropském kluzišti už jsem nehrál šest let, naposledy v roce 2012 za Slavii.
Trefit na něm protihráče asi bude těžší...
To sice jo, na druhou stranu ale taky bude na ledě víc prostoru. Ani už nevím, jak takový styl rozhodčí v Evropě posuzují. Ale jako vždycky se budu snažit hrát čistě a tvrdě.
Neváhal jste po vyřazení se St. Louis, jestli na nabídku nároďáku kývnout?
Vůbec! Nebylo o čem přemýšlet, ještě jsem nechtěl končit sezónu.
Ani vedení Blues vám nedělalo problémy?
Ne. Prošel jsem všechny výstupní prohlídky, absolvoval mítinky a všechno bylo dobré. Neměl jsem už za mořem žádné povinnosti, tak jsem se sbalil a přiletěl. Abych se dal dohromady, zvykl si na časový posun a právě široká kluziště.
Jaká byla reakce všeho otce Alexeje, bývalého hokejisty, když jste mu řekl, že se zapojíte do přípravy reprezentace před MS?
Řekl mi: „OK, jeď."
Nemrzí vás, že váš klubový spoluhráč Vladimír Sobotka se omluvil?
Bavili jsme se o tom, ale narodila se mu dcera, musí zůstat s ní. Má toho po sezóně taky dost, takže se musí dát dohromady.
V současném reprezentačním výběru je řada mladých hráčů. Překvapila vás poměrně rozsáhlá generační obměna?
Někdy k ní muselo dojít. Je plus pro mladé kluky, že mohou přijít a zabojovat o místo na mistrovství. Starší kluci toho mají po sezónách dost, musí přijít další.
Nepřipadáte si ve svých 25 letech v kabině národního týmu jako mazák?
(směje se) Tím bych se ještě nenazýval. Ale je fakt, že mladých je v kabině nároďáku dost. Aspoň už teď snad nebudu muset po tréninku sbírat puky. (směje se)
V reprezentaci jste dosud absolvoval jen předloni Světový pohár. Říkáte si proto, že po zápasech na něm proti největším světovým hvězdám by vám nyní premiérová účast na MS uniknout neměla?
Určitě ne, jistého není nikdy nic. Budu ale dělat všechno, co dovedu, abych se na mistrovství dostal. Je to super turnaj, každý rok se na něm něco se stane a vždycky je na co se dívat.
Vnímají v zámoří letošní šampionát trochu prestižněji, když na něm bude hrát víc hvězd než na únorové olympiádě?
Možná jo, ale stejně to tam přebíjí play off NHL, Desetinásobně. V televizi mistrovství světa nevysílají tak často, a když už ano, tak jen USA a Kanadu.
Třeba se to teď změní, když za Kanadu bude hrát takový Connor McDavid a za Spojené státy Patrick Kane...
Možná i právě kvůli nim budou mistrovství dávat v médiích větší prostor. Kdo ví.