Legenda s příčeskem. Hull řádil na ledě i u Pinkasů

V té době už bylo Hullovi pětatřicet, nejlepší roky měl za sebou. Během nich třikrát vyhrál produktivitu NHL (1960, 1962 a 1966), dvakrát získal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče (1965, 1966) a hlavně se v roce 1961 zásadně podílel na zisku Stanley Cupu pro Chicago, které na další triumf čekalo až do roku 2010. O rok později mu Blackhawks vedle arény United Center odhalili sochu.

Díky rychlosti a blonďaté kštici, která mu časem vypelichala, dostal přezdívku Zlatý tryskáč. V Chicagu se chodilo na Hullovy góly a rodák ze zapadákova Point Anne v Ontariu s nimi nešetřil.

„Tohle je showbyznys. Fanoušci si zaslouží, aby se královsky bavili," tvrdil Hull, kterého ochozy ve staré chicagské hale přezdívané Blázinec na Madison Street milovaly.

„Naštěstí hrál Bobby se mnou. Ale stejně jsem jeho střelám musel čelit na tréninku," vzpomínal brankář Glenn Hall. „Nešlo o to, abych tu ránu chytil, ale abych se nenechal zabít. Jednou Bobby vystřelil a puk letěl až na tribunu. Byly tam uklízečky a měli jste je vidět, jak se rozprchly. Vypadaly jako olympijské sprinterky."

Hull byl proslulý svojí muskulaturou, kterou si pěstoval od teenagerského věku. Když nehrál hokej, tak sklízel seno a kácel stromy. Jeho partnerky občas v kině znejistěly, co to jejich doprovod vyvádí, ale Hull v kapse po celou dobu filmu jen mačkal posilovací kroužek, což byla historka, kterou rád dával k dobru. Jeho bicepsy na Kanadském poháru 1976 obdivoval i Peter Šťastný.

Špatně ovšem kanadský idol nesl, když mu začaly vypadávat vlasy. Později si pořídil nové, ale po nějakou dobu své kariéry nosil na ledě příčesek. V roce 1978 mu při proslulém incidentu utrhl tupé Dave Hanson známý z hokejové komedie Slap Shot.

„V té době byly příčesky přišité k hlavě. A Bobby začal krvácet, krev tekla všude a musel odejít z ledu. Hrozný trapas," líčil očitý svědek Frank Mahovlich.

Spoluhráči a soupeři o Hullovi říkali, že je lepší než Gordie Howe. Oba v sedmdesátých letech vyslyšeli volání konkurenční WHA a Hull v roce 1972 podepsal desetiletý kontrakt s Winnipeg Jets na tehdy neuvěřitelnou sumu 1,5 milionu dolarů, která z něj dělala nejlépe placeného profesionálního sportovce na americkém kontinentu.

V NHL Hull nastřílel 610 gólů, ve WHA přidal dalších 303. Geny po něm podědil syn Brett (741 gólů v NHL), který ale těžce nesl rozvod rodičů a s otcem se usmířil až v dospělém věku.

Mimo led měl totiž Hull svou temnou stránku. Jeho dcera Michelle prozradila řekla, že když otec pil, nechtěli jste být v jeho blízkosti. Veřejným tajemstvím bylo, že se pod vlivem alkoholu násilnicky choval k první manželce. V roce 2007 z něj Blackhawks přesto udělali ambasadora klubu, což bylo později předmětem značné kritiky. Hull byl také obviňován ze sympatií k nacismu.

„Hitler měl několik dobrých nápadů. Jen to trochu přehnal," sdělil Chicago Tribune.

Do Hokejové Síně slávy byl uveden už v roce 1983. U příležitosti 100. výročí NHL se pochopitelně dostal i mezi stovku nejlepších hráčů její historie. Magazín Hockey News ho vidí dokonce na 8. místě. Jeho pověst utrpěla šrámy, o auru legendy ale Hull nikdy nepřišel.