Krátká, ale výživná epizoda. Čalounův rekord ze San Jose jen tak někdo nepřekoná

V březnu 1996 po povolání z farmy do prvního týmu Čaloun zaznamenal čtyři góly ze svých prvních čtyř střel v NHL. Za 26 let jeho pozoruhodný výkon ještě nikdo nedokázal ani vyrovnat.

Litvínovského kanonýra draftovalo San Jose v roce 1992, kdy byl jako první česká jednička v historii vybrán díky Tampě Roman Hamrlík.

„Na tom draftu v Montrealu jsem tehdy byl. Absolvoval jsem několik pohovorů, ale Sharks mezi nimi nebyli. A pak mě vzali ve čtvrtém kole," vzpomínal v rozhovoru se Sport.cz Čaloun.

Vyhlídnutou měl přitom úplně jinou destinaci. „Chtěl jsem do Calgary Flames. V roce 1988 jsme byli v Kanadě na velkém turnaji, kde emigroval Petr Nedvěd. Hráli jsme finále v Saddledomu, viděli i pár zápasů NHL a mně se tam strašně líbilo," líčil.

Na začátku devadesátých let si však budoval pozici v Litvínově a z mistrovství světa v Německu 1993 si přivezl bronz.

„Sice mi bylo jednadvacet, ale měl jsem něco za sebou. V Americe to ale nikoho moc nezajímá a musíte jít zase od začátku," vysvětloval svůj přesun na farmu do Kansas City.

„Když jsem se vydal do zámoří, tak jsem neměl tak dobré informace. Tady se psalo hlavně o tom, jaká je NHL tvrdá liga. Na místě jsem zjistil, že s dvoucestnou smlouvou si moc vyskakovat nemůžete, k tomu jsem moc neuměl anglicky. Těch faktorů, proč mě poslali hrát na farmu, bylo víc. Ale na první sezonu vzpomínám rád. Z posledního místa jsme postoupili až do finále. Potkal jsem nové hráče a postupně se s tím zámořským stylem seznamoval."

Vytoužená chvíle pro Čalouna nastala v závěru druhé sezony. Sharks ztratili šanci na play off a z Kansas City si vytáhli nejšikovnější mladíky. Na tripu v Bostonu, Winnipegu a v oblíbeném Calgary začal ústecký rodák předvádět, co umí. Čtyři góly z prvních čtyř ran na branku a na konci sezony průměr bod na zápas z 11 startů (8+3).

„Skvěle se nám dařilo v lajně s Ville Peltonenem a Darrenem Turcottem. K týmu přišel kouč Jim Wiley, který mě trénoval v Kansas City a měl rád technické hráče," vykládal Čaloun, jemuž v začátcích angažmá pomohli i obránci Vlastimil Kroupa a Michal Sýkora. „Už měli tehdy něco za sebou, kdežto pro mě to nebylo jednoduché. Moji budoucí manželku ani nechtěli do Ameriky pustit."

V San Jose si však Čaloun rychle zvykl na kalifornské klima. „Hokejové prostředí to moc nebylo, když je v říjnu 30 a v lednu 25 stupňů." Ale zahrál si i v tehdy nové aréně, v níž Sharks nastupují dodnes.

Plány v San Jose mu ovšem narušil příchod nového kouče Ala Simse, do jehož hokejového pojetí se český šikula nehodil.

„Naše technická lajna se mu nezamlouvala, přivedl si tvrdší hráče a na těch stavěl," popisoval Čaloun, jak po sezoně 1996-97 zamával Americe a vyrazil do Finska. Jeho druhý pokus o dobytí zámoří v sezoně 2000-01 skončil v Columbusu také u jedenácti zápasů.

„Dneska je zbytečné přemýšlet, jak se moje kariéra mohla vyvinout třeba ještě v jiném týmu. Jako kluk, který vyrůstal v komunismu, jsem snil o tom, že jednou budu draftovaný a zahraju si za mořem. Nebylo to sice dlouhé, ale ten sen jsem si splnil," cení si Čaloun. A jeho střelecké představení v dresu Sharks se navíc otisklo i do knihy nedostižných rekordů NHL.