Článek
Definitivní rozhodnutí skončit v Hemském uzrálo loni na konci léta. „Pořád to bylo takové jo a ne, až jsem pochopil, že se s koncem definitivně musím smířit. Nikde jsem to nevyhlašoval, nic nesvolával, to nikdy nebyl můj styl. Jen jsem uvnitř sám sebe věděl, co nastává," řekl Sportu pardubický odchovanec, který v NHL odehrál za Edmonton, Ottawu, Dallas a Montreal 845 zápasů, v nichž vstřelil 174 gólů a přidal 398 asistencí.
Ve své poslední sezoně (2017/18) v nejslavnější hokejové lize světa ale nastoupil za Canadiens jen do sedmi duelů.
„Když jsem se tenkrát po Montrealu dostával z otřesu mozku, myslel jsem si po čase, že jsem v pohodě, trénoval jsem a chtěl se vrátit. Do NHL už asi ne, ale do Evropy mě to lákalo. Anebo úplně domů. Věřil jsem, že se do toho dostanu, ale postupem času jsem zjistil, že na tom moc dobře nejsem," prohlásil majitel bronzu z MS 2012 a extraligový šampion s Pardubicemi z roku 2005, který nyní žije s manželkou a dvěma dětmi v Dallasu.
„Musel jsem vyhledat odbornou pomoc, pár lidí mě tady v Americe dávalo do kupy. Trvalo skoro dva roky, než jsem se z potíží vyhrabal. A když už jsem věřil, že se mi návrat vydaří, ozvala se kyčel. Doktoři tvrdili, že neodehraju víc než dvacet procent zápasů. Došlo mi, že to je konečná," uvedl Hemský, jehož zdravotní trable limitovaly i v osobním životě.
„Když jsem si ani nemohl hrát s dětmi, vůbec jsem nefungoval jako člověk, to bylo těžký... Hokej jsem měl a mám pořád rád, chtěl jsem si prodloužit kariéru, bavit se jím, jenže když chcete a nemůžete, je to těžký. To mě na tom štvalo nejvíc," posteskl si pravý křídelník, jehož nedávno kanadská televizní stanice TSN zařadila do třetí lajny historického týmu Oilers vedle Draisaitla s McDavidem.