Článek
Radku, ulevilo se vám, že jste se po jedenáctizápasové odmlce konečně dočkal gólu?
Faksa: Přestávka byla dlouhá, ale nebyla to taková hrůza. Po lednovém menším zranění v horní části těla se dostávám do tempa. V Torontu jsem měl i hodně prostoru na ledě (odehrál 20:25 - pozn. aut.). Při mém gólu obránci Toronta byli mimo obrannou třetinu a Blake Comeau mi to dobře hodil. Nezastavoval jsem, ale pokračoval a věřil, že to tam Andersonovi propadne. Tak jsem mu to poslal mezi betony.
Jak jste z osobního pohledu spokojený se sezonu? V 54 zápasech jste si připsal 10 gólů a 9 asistencí...
Faksa: Pro mě je to těžká sezóna. Obzvlášť její začátek, kdy jsme z prvních osmi zápasů prohráli sedm. Tým byl ve stresu, ale změnili jsme systém a od té doby to šlape.
Má na to vliv i nový trenér Rick Bowness?
Faksa: Určitě, v týmu je pohoda a všichni dřeme naplno a dodržujeme systém. Nemůžu si teď stěžovat, jsem v druhé řadě na přesilovkách, což mi pomáhá být v tempu.
Radek Faksa (vpředu) a Tyson Barrie z Toronta.
O důvěře trenéra svědčí i skutečnost, že jste v Torontu chodil na vhazování při závěrečné power play domácích, pouze při posledním vhazování vás vyměnil Seguin...
Faksa: Máme to rozdělené, že Seguin bere vhazování na pravé straně a já na levé. Jelikož před tím bylo zakázané uvolnění, nemohli jsme střídat, a tak jsem šel na vhazování já. Při dalším vhazování už mohl Seguin na led, a tak mne na posledních šest vteřin vystřídal.
Romane, jsou pro vás zápasy proti Torontu, za které jste v minulosti čtyři roky hrál, pořád prestižnější než jiné?
Polák: Já už jsem tady byl jako soupeř několikrát, nepřišlo mi to nějak sváteční. Dobré bylo, že to byl můj osmistý zápas v NHL a vyšlo to právě na Toronto. Tím to bylo zvláštní.
Cítíte se na 800 odehraných utkání v NHL?
Polák: Já se cítím na 1500 zápasů. Nevím, jak to ten Chára dělá (slovenský kapitán Bostonu právě hranici 1500 zápasů v NHL překonal - pozn. aut.). Bylo by hezké to oslavit gólem, ale mně to není přáno. Já ho nedám ani do prázdné branky.
V úvodním utkání sezony jste po nárazu do mantinelu utrpěl menší zlomeninu hrudní kosti, kvůli které jste byl měsíc a půl mimo hru. Už následky ošklivého poranění vůbec nepociťujete?
Polák: Šlo nejen o hrudní kost, ale i o žebra. Nebyl to ideální začátek soutěže, odehrál jsem asi šest minut. Už je to ale dobré. Takové věci se stávají. Obzvláště mně.
Roman Polák (vlevo) se v dresu Dallasu vrátil na led Toronta.
Jednou zuby, jednou plíce...
Polák: Už jsem si na to zvykl.
Užíváte si, že v Dallasu máte krajana?
Polák: Jo, s Radkem se mi hraje fajn. Známe se dobře, oba jsme ze severní Moravy, jeden z Vítkova, druhý z Ostravy. V letní přípravě máme i stejného trenéra. Radka ale ještě musím pár věcí naučit. Ale učí se rychle...
Čemu ho učíte?
Polák: Všechno v hokejovém i normálním životě. Zkrátka ho učím být lepším člověkem.
Je to pravda, Radku?
Faksa: Zatím mě nic nenaučil, zato já jeho spoustu věcí.
