Článek
Šestasedmdesátiletý internacionál byl spolu s legendárním Börjem Salmingem součástí první skandinávské vlny, která zasáhla zámoří a proklestila cestu dalším Evropanům. V NHL Hammarström odehrál v 70. letech 427 zápasů za Toronto a St. Louis. Koncem osmdesátek své služby pak nabídl Flyers.
„Spolupracoval jsem s nimi už od roku 1988 a Jaromíra jsem mockrát sledoval na juniorských turnajích,“ popisoval do telefonu Hammarström. Ale taky čekal, jak si Jágr povede v dospělé konkurenci. A z toho, co viděl na mistrovství světa 1990 v Bernu, byl naprosto ohromený.
„Jágr tam nastupoval společně s Reichlem a Holíkem a všichni tři byli vynikající. Z Jaromírovy hry jsem byl ale úplně paf. Pamatuju si, jak jsem to volal do kanceláře Flyers a nešetřil jsem superlativy. Přitom jsem ani trochu nepřeháněl.“
Hammarström měl jasno: Jágr se musí stát ikonou Philadelphie, čímž se vůbec netajil. „Seznámil jsem se s Jaromírovým otcem a matkou, když mě pozval k nim domů na večeři. Celá rodina na mě udělala velký dojem, a tak jsem jim o svých plánech taky hned řekl.“
V koutku duše se však švédský skaut obával, že až budou na draftu jako čtvrtí volit Flyers, už na ně Jágr nezbude. „Myslel jsem, že bude jasnou jedničkou. Měl jí být, lepší hráč tam prostě nebyl.“
1973. Bumper Crop.
— The Hockey Samurai 侍 (@hockey_samurai) October 7, 2022
Inge Hammarstrom, Bob Neely, Ian Turnbull, Lanny McDonald, and Borje Salming. #Leafs pic.twitter.com/1wW4xSrLnO
Jenže všechno mělo trochu průběh. „Zbytek skautů Flyers o Jágrovi moc nevěděl. Pořád tlačili, abychom draftovali Mikea Ricciho, že prý klub potřebuje nového kapitána na další roky. Já Ricciho viděl. Byl to dobrý hráč, to ano. Ale Jaromírovi se ani vzdáleně nepřibližoval,“ tvrdil Hammarström.
Skauti ze zámoří si však svoje představy nenechali vyvrátit. Důležitou roli sehrál i nový generální manažer Flyers Russ Farwell, který těsně před draftem nahradil v křesle klubovou legendu Bobbyho Clarkea a Ricciho příchodu dal zelenou.
A zbytek je historie. Québec si první volbou zamluvil Owena Nolana, Vancouver ukázal na Petra Nedvěda, kterého si po jeho útěku z Československa šlechtil v juniorce. Detroit z nějakých důvodů nechtěl Evropana a vzal tedy Keitha Primeaua. A pak už Hammarström věděl, co přijde. Philadelphia brala Ricciho a v Pittsburghu bouchaly lahve šampusu. Jágra draftovali Penguins…
„Hodně mě to mrzelo, byl jsem z toho celkem rozhozený, to přiznávám,“ přikývl Hammarström.
Ricci navíc u Flyers vydržel jen dvě sezony, než byl vyměněn v rámci megatrejdu do Quebeku za práva na Erica Lindrose. „K Nordiques zamířili i Peter Forsberg, další čtyři hráči, dvě volby v prvním kole draftu a navrch 15 milionů dolarů! Neuvěřitelná výměna, naprosto šílená,“ kroutí hlavou Hammarström i po letech. V roce 1991 přitom Flyers už dali na jeho doporučení a ze šestého místa draftovali Forsberga. A pak ho za rok poslali pryč…
„Russ na tenhle obchod bude vždycky vzpomínat. I když se na něm podílel celý manažerský tým. Russ byl ale v NHL nováčkem, co přišel z juniorského týmu v Seattlu. Tento trejd ho zviditelnil. Ale výměna by se neuskutečnila, kdyby ji nepodpořil majitel (Ed Snider).“
Ve Philadelphii už po pár letech zjistili, že se šeredně spletli a měli dát na švédský instinkt. „Jen si to spojení Jágr-Forsberg představte! Spolu by vyhrávali Stanley Cupy, o tom jsem přesvědčený. Navíc jsme se kvůli příchodu Lindrose zbavili i Rona Hextalla, Kerryho Huffmana a Chrise Simona, kteří by nám pomohli vítězit.“
Vztahy mezi Hammarströmem a Jágrem ale jeho odchodem do Pittsburghu úplně nevyhasly. „Jaromír zůstane v mé paměti navždy jako jeden z nejlepších hráčů v historii NHL. Ale taky velmi příjemný a přátelský člověk. Pozdravujte ho!“
