Hit na Jágra? Největší rána, jakou jsem v hokeji slyšel, říká Ovečkinův bývalý český spoluhráč

Vybavíte si první setkání s Ovečkinem?

Poprvé jsem proti němu nastoupil, když hrál na mistrovství světa do 18 let v roce 2002. A tam udělal poprask, kdy v osmi zápasech dával 14 gólů. Pak když jsem byl vytrejdovaný z Detroitu do Washingtonu, a přijel jsem na kemp (2005), tak se všechno kolem něj měnilo. Byla tam velká přestavba týmu a všechno se sázelo na Ovečkina. Měnily se dresy, dělal se nový klubový znak, fanoušci začali chodit a hokej je začal hodně bavit.

Na washingtonskou éru Jaromíra Jágra (2001-04) se rychle zapomnělo?

On tam nebyl tak dlouhou dobu. Jakmile přišel Ovečkin, tak už se o ničem jiném nemluvilo. První dvě sezony ještě neměl Nicklase Bäckströma (Washington Švéda draftoval jako č. 4. v roce 2006), ten tam přišel, když mu bylo 19 let. Pak už začali spolu hrát a bylo to krásné se na ně dívat. Ty první sezony byl Ovečkin takový buldozer, který vezme puk a snaží se projet až do brány, udělat díru v síti a nezajímá ho ani gólman. Dokud to není v síti, tak prostě nekončí.

Byl jste u toho, když dal v lednu 2006 Phoenixu asi svůj nejslavnější gól vleže na zádech?

To jsem zrovna hrál na farmě, ale vybavuju si to. Docela často to je v sestřizích. Krásný gól.

Jaký je Ovečkin mimo led?

Většinou byl hodně aktivní. Není to takový klasický Rus, který nechce mluvit anglicky a kamarádit se s ostatními. Naopak byl přátelský, dobře vycházel se všemi. Na ledě pak od každého očekával minimálně 120 procent, protože on tomu dával 130.

Na jaké sporty je ještě šikovný?

Fotbálek před zápasem, to mu jde určitě. Rozumí si s balonem. V ping pongu byl taky dobrý, ale když prohrával, tak se dost nervoval. Ještě basketbal hrál hodně dobře. (Ovečkinova matka Taťjana je dvojnásobná olympijská vítězka v basketbalu - 1976, 1980).

Co říkáte na jeho překonávání gólových met?

Přeju mu to. Vím, jak byl výbušný. Získal puk v obranném pásmu a diváci hned začali vyvádět a hnali ho dopředu. Hodně mi to pomohlo i osobně, že jsem se snažil na něj dívat a udělat něco podobného. On vzal puk a chtěl s ním dojet až do branky. Bylo mu jedno, jestli je to jeden na jednoho, nebo jeden na tři. Pak to tam dal zápěstím a skončil až někde na mantinelu v rohu, kde si oddechl. To je ten tah na bránu, ze kterého byli všichni nadšení.

Teď si našel i jiné způsoby, jak dávat góly.

Už není tak impulsivní, jako když byl mladý, ale to se dá očekávat. Jemu ale vyhovuje, že ti hráči kolem něj se spíš zmenšují. Už tam nejsou ti, co vás neustále hákují a drží vás kolem krku. Objevují se hráči menších postav. Když se dostane do útočného pásma a najde prostor, tak tou svojí buldočí povahou se prosadí.

Nezkoušel jste někdy jeho hokejky?

Říkal jsem si, že bych s nimi začal hrát, ale on má hodně velký záhyb hokejky, se kterým já bych neudělal bekhendovou nahrávku. Jeho hokejka byla měkký flex. Když jsem si chtěl zkusit, jaký má flex, tak jsem to hned zlomil, protože to bylo opravdu měkké. On s tím střílel bomby, já ale zůstal u svého záhybu a tvrdosti.

Jaký byl soupeř?

Zápas s Ruskem na mistrovství světa v Québecu 2008 si už moc nepamatuju (4:5 v prodloužení). Bohužel jsme tam vypadli ve čtvrtfinále (se Švédskem). Líp si vybavuju ten Vancouver (ZOH 2010) a nejvíc právě to, jak Ovečkin sestřelil Jágra ve středním pásmu. To byla asi největší rána, jakou jsem na hokeji slyšel, když dal někdo někomu tělo. Byli to největší a nejtěžší hráči na hřišti. A hned z té situace jsme pak dostali gól na 1:3 a už jsme se nestačili vrátit do zápasu (2:4). Když jsem pak odešel z Washingtonu a hrál jinde proti Capitals, tak bylo strašně těžké mu vůbec vzít kotouč. On vám nic nedaruje.

Překoná podle vás Ovečkin Waynea Gretzkyho (894) v počtu nastřílených gólů?

Myslím si, že by to překonat mohl. Můj tip? Říkám, že celkově dá 914 gólů. Protože jsem hrál se čtrnáctkou... On to nějak zvládne, třeba se zase zmenší gólmanská výstroj a zvětší se branky (směje se).