Gólman Vladař, vášnivý fanda fotbalové Sparty: Slavia druhá, paráda! Můžu chodit s nosánkem nahoru

Už by vám nestačilo odchytat 20 až 30 zápasů za rok?

Ne, určitě ne! Moje první sezona v Calgary se nám povedla nadstandardně, vyhráli jsme svou divizi, jenže ta minulá už tak růžová nebyla. Chci chytat co nejvíc, jenže zároveň vím, že hokej je týmový sport. Chceme udělat play off a pak se dostat co nejdál.

Věříte si, že můžete být jedničkou?

Kdybych si nevěřil, tak tam ani nemusím jezdit. Samozřejmě vím, kdo stojí přede mnou, beru to ale jako obrovskou výzvu. Jacob Markström už má něco za sebou, v mých letech byl na tom byl podobně jako já doteď. Pořád se od něj mám co naučit, zároveň ale chci hrát a vyhrávat.

Jaký spolu máte vztah?

Výborný a kamarádský, nemůžu si stěžovat. Poslední dva roky jsem měl hodně prostoru jej sledovat a učit se od něj. Kdykoliv jsem měl nějaký problém, se vším mi pomohl. Za to si ho moc vážím. V tréninku se navzájem podporujeme a máme mezi sebou zdravou rivalitu.

Přestože smlouvu máte v Calgary ještě na dvě sezony, zaregistroval jste v posledních týdnech spekulace, že by vás klub mohl vyměnit?

Dostalo se to ke mně a úplně mě to překvapilo. A taky pobavilo. Hráč v NHL sice nikdy nemá úplnou jistotu, možnost výměny je pořád ve hře, ale věci, které nemám ve vlastních rukách, nemůžu ovlivnit. Co můžu, je dobře se připravit na sezonu, i co se týká psychického rozpoložení. A chci pro to udělat maximum, abych měl čisté svědomí.

A kdybyste nechytal pravidelněji? Zvažoval byste, jak situaci řešit?

Takhle vůbec nepřemýšlím, absolutně si to nedávám do hlavy a nepřipouštím. Myslím pozitivně, budu makat na sto procent.

Už jste mluvil s novým koučem Ryanem Huskou, který po dvou letech ve funkci asistenta povýšil a čeká ho tak premiéra v roli hlavního trenéra v NHL?

Na spolupráci s ním se těším. Už jsme spolu od jeho povýšení párkrát mluvili a zatím z toho mám moc dobrý pocit. Poslední dva roky měl na starost obránce, takže bychom mohli být malinko defenzivnější. Což by pro mě bylo jedině dobře, třeba by pak na mě nešlo tolik střel.

Znám brankáře, kteří jsou radši pod pořádnou palbou střel...

Já takový nejsem. V brance jsem od toho, abych chytal puky, a nemůžu si vybírat, jestli na mě půjde 10 nebo 50.

Předpokládám, že vám Huska asi neslíbil, že pod ním budete jednička, že?

Ani bych nechtěl, aby mi to sliboval! Bavili jsme se o systémových věcech, co by chtěl hrát. Taky chce, abychom spolu víc komunikovali a mohli jsme si říct, jaká cvičení bychom v tréninku chtěli dělat.

Mrzí vás, že po odchodu útočníka Radima Zohorny už v Calgary nepotkáte žádného krajana?

Mrzí to, protože bych byl nejradši, kdyby byl celý tým složený z Čechů. Pokud to ale Zohičovi pomůže a bude v Pittsburghu šťastnější, jedině dobře pro něj. Je super kluk a přeju mu, ať se v NHL pořádně uchytí a pravidelně hraje. Má na to.

Už týden chodíte na led s hokejisty Kladna ve Slaném. Vyhovuje vám to víc, než se připravovat individuálně?

Od doby, kdy jsem před osmi lety Kladno jako osmnáctiletý opouštěl, mám možnost každé léto s klukama trénovat. Jsem za tu možnost hrozně rád a dvakrát třikrát týdně ji určitě využiju. Už dva měsíce navíc chodím v Praze ke svému osobnímu trenérovi Michalu Hamršmídovi, teď se to snažíme skloubit s hokejovými tréninky na ledě. Takhle mi to vyhovuje už několik let. S Kladnem bude trénovat ještě tři čtyři týdny, pak vyrazím do Calgary, kde nám 20. září začíná předsezonní kemp.

Jak se po letní pauze na ledě cítíte?

Žádná sláva to zezačátku nebyla. Doufám, že mě nikdo neviděl a hlavně nenatáčel. Naposledy jsem chytal na začátku dubna, když v NHL končila sezona. Od té doby jsem na hokej koukal jen v televizi a snažil se ho vytěsnit z hlavy. Je pravda, že posledních čtrnáct dní už mi ale chyběl a nemohl jsem se dočkat, až zase vyjedu na led. První týden dva jsou ale v létě vždycky nepříjemné.

Tělo po trénincích hodně bolí?

Jasně, ty pohyby jsou úplně jiné. Aspoň se mi ale teďka únavou hezky spinká.

Proč vlastně netrénujete se Spartou, v níž jste vyrůstal?

Sice jsem v ní začínal, pro velký hokej mě ale vychovalo Kladno. Proto se do něj strašně rád vracím a klukům moc fandím. Jako fanoušek bych jim přál, aby konečně už zažili klidnější sezony a místo baráže třeba nakoukli do play off a udělali větší úspěch. Kladno by si to zasloužilo, opravil se tam zimák, lidi na hokej chodí. Je to takový rodinný klub, který do extraligy patří.

Zatímco v hokeji držíte palce Rytířům, ve fotbale jste velkým sparťanem. To teď zažíváte hezké časy, že?

Stoprocentně! Jsem spokojený a můžu teď chodit s nosánkem trošku nahoru.

Hodně jste prožíval její nakonec úspěšný souboj o titul se Slavií?

Měl jsem obrovskou radost. Pamatuju si i do té doby poslední titul Sparty, jenže devět let už byla fakt dlouhá doba. O to to ale bylo sladší. Slavia druhá, takže naprostá paráda.

Jak často chodíte na Spartu jako divák?

Když mám přes léto čas, jdu vždycky. A když nemůžu, vždycky mám aspoň na telefonu zapnuté oznámení o změnách skóre. Vím, že to asi prožívám víc, než je zdrávo.

Jezdíte i na venkovní zápasy?

Když to vyjde, tak s partičkou kamarádů vyrážíme. Navíc i hodně našich kluků v NHL fandí Spartě, třeba Honza Rutta je velký sparťan. Radko Gudas sice fotbal až zase tak neprožívá, taky ale tíhne ke Spartě. Snad nám teď s Honzou vyjde cesta do Kodaně na předkolo Ligy mistrů.

Jak vidíte šance Sparty proti FC Kodaň?

Doufám, že postoupí! Na Spartě vidím, jak hraje jako tým, což se mi strašně líbí. I když vyhrajou třeba jen 1:0, je na hráčích vidět, jak se rvou za ten rudý dres. Přeju jim, aby se do Ligy mistrů dostali. Mají na to.